Recenze Smrt na Nilu: Kenneth Branagh zase přestřelil, jeho Poirot je vlastní karikaturou, nepomáhá mu ani velkolepá výprava

Aneb jak se ničí oblíbená knižní série.

Kenneth Branagh pomalu ale jistě vraždí geniálního belgického detektiva svou podivnou verzí, která má pramálo společného s původní románovou předlohou. Branagh se po Vraždě v Orient expresu opět vrací se svým ohavným knírem (no dobrá, tentokráte je o něco umírněnější než posledně), aby vyřešil další záhadu, a to na samotném Nilu. Tam tragédie přeruší milostné líbánky, naštěstí je však „náhodou“ na místě legendární Hercule Poirot a jeho šedé buňky mozkové.

Než se však vůbec dostaneme k oné titulní smrti, tak to chvilku potrvá. Děj se totiž šíleně vleče a trvá celou polovinu (!) stopáže, než se vůbec dostaneme k vraždě. Poté se sice vše konečně trochu rozjíždí, a díky bohu za to, jinak by se diváci unudili k smrti, ale kvůli unylému prvnímu dějství je zase všechno naopak urychlené (aspoň se to tak zdá). Je tam zkrátka jistá nerovnováha, a to je škoda. Scenárista Michael Green spolu s režisérem Branaghem očividně chtěli trochu rozšířit původní vyprávění, které není nijak obzvlášť dlouhé, ale na úkor toho ho vyplnili spoustou nepotřebných vycpávek, které jen rozvlékají děj.

S tím pak souvisí i nespočet špatných a pochybných rozhodnutí ze strany Branagha, jež ničí celou podívanou. Nikdo nepotřeboval vidět Poirota bez jeho ikonického knírku, úvodní černobílý válečný flashback také ničemu nepřispívá a milostná dějová linka belgického detektiva, k němu už vůbec nepatří. Ano, sice se nám skrze to trochu otevírá svět hlavního hrdiny a tvůrci tak nabízí background pro některé jeho prvky, jenže nikdo se opravdu neptal, jaký je origin story Poirotova knírku. Zkrátka ne všechno potřebuje objasnění, a jak se zde ukázalo, je lepší, když něco zůstane bez vysvětlení.

Ze scenáristického hlediska obsahuje příběh plno chyb a nesrovnalostí.Nehledě pak na to, že ze scenáristického hlediska obsahuje příběh plno chyb a nesrovnalostí. V první řadě zarazí nenávaznost na konec minulého filmu, v němž je protagonista povolán do Egyptu za vraždou na Nilu, což vůbec nesedí s událostmi prezentovanými v tomto snímku. Branagh a spol. to očividně původně udělali jen jako vtipný easter egg pro fanoušky, a aby nalákali na sequel, aniž by uvažovali nad nějakou logikou, ale až nyní si uvědomili nesmyslnost svého původního rozhodnutí a snaží se ho nešikovně ututlat. Když se nad tím totiž divák trochu hlouběji zamyslí, tak je Poirot vlastně odvolán na vraždu, která se ještě neodehrála.

Dalším poměrně výrazným prvkem je i tak trochu nepotřebná vlna korektnosti (černošská zpěvačka a její neteř, LGBT postavy atd.). Je jasné, o co se tvůrci snažili, ale v rámci období, ve kterém se příběh odehrává, to zkrátka nedává smysl a je to vlastně dost nepřesné. Samozřejmě, lze polemizovat, že jde o mírnou modernizaci příběhu, ale proč pak nezasadit celé vyprávění do 21. století? Tvůrci by zjevně rádi podchytili obojí, jak atmosféru meziválečného období, tak i současné otevřené rozpoložení společnosti, ale takhle to zkrátka nejde.

I přes tyto nedostatky, je však ústřední zápletka zajímavá a intrikující. Když už se odehraje první vražda a začne se něco konečně dít, tak jsme přeci jen vtáhnuti do dění. Ale za to podívaná vděčí především zdrojovému materiálu a nepřekonatelnému umu Agathy Christie, nikoliv tvůrcům filmu, kteří si od něj vypůjčují pouze to, co potřebují a mění ho podle vlastního uvážení (např. jsou také zcela opomenuty čtyři původní postavy a do vyprávění je uměle vsunut Bouc z Orient expresu atd.). Je tak vážně škoda, že se jim podařilo takto pokazit jinak skvělý detektivní příběh, který patří vedle zmíněné Vraždy v Orient expresu mezi jedny z Christiiných nejsilnějších.

Ale aby však vše nebylo tak černobílé (občas doslova), tak se zde najde i pár pozitiv. Zejména pak stojí za vyzdvihnutí úchvatné vizuály a skvělá práce kamery. Zaujmou především velkolepé záběry na pyramidy či sfingu, nebo popojíždění kamery z jedné postavy na druhou, když se Poirot snaží ve vyvrcholení příběhu přijít na to, kdo je vrahem. Řemeslně tak jde o povedené dílo, vysoké náklady se zde podepsaly zejména na kostýmech, maskách, lokacích či celkové výpravě, ale to je tak vše.

S bohatou produkcí pak souvisí i to, že snímek také opět vsází na hvězdné obsazení, které sice nezklame, ale také nijak zvlášť neoslní. Branagh, Gal Gadot nebo problematický kanibal Armie Hammer sice podávají solidní výkony, ale Orient express byl z tohoto hlediska mnohem povedenější, tam to bylo právě ono obsazení, které ho vytrhávalo ze slabého průměru. Zde herci svými výkony připomínají spíše jen slabé napodobeniny, snad jedinou stálicí pak zůstává Branaghův Poirot (kupodivu), který to drží tak nějak pohromadě.

A tak, i když byl Orient expres daleko od dokonalosti a měl také spoustu vad na kráse, tak byl aspoň, na rozdíl od jeho pokračování, koukatelný a zábavný, to tady bohužel nelze říci. Děj se strašně vleče, do příběhu je přidána spousta nesmyslných prvků a Poirot se opět moc nepodobá sám sobě. Herecké obsazení také, i přes známé tváře, bohužel nic nezachrání. Smrt na Nilu je tak sice z produkčního hlediska kvalitně odvedená, zvláště co se týče výpravy, kamery a vizuální stránky, ale to bohužel neospravedlňuje téměř absolutní podkopání zdrojového materiálu. V neposlední řadě je však také nutné podotknout, že kdo nezná původní příběh či verzi s Davidem Suchetem, tak si dost pravděpodobně tento snímek užije, kdo to zná, bude bohužel dost zklamán.

A jedeme na líbánky! Snad mě na nich můj nový manžel nesní.

Pojďme znečistit vzduch balónky!

Co říkáte na můj nový knír?

45%

Smrt na Nilu / Death on the Nile

A tak, i když byl Orient expres daleko od dokonalosti a měl také spoustu vad na kráse, tak byl aspoň, na rozdíl od jeho pokračování, koukatelný a zábavný, to tady bohužel nelze říci. Děj se strašně vleče, do příběhu je přidána spousta nesmyslných prvků a Poirot se opět moc nepodobá sám sobě. Herecké obsazení také, i přes známé tváře, bohužel nic nezachrání. Smrt na Nilu je tak sice z produkčního hlediska kvalitně odvedená, zvláště co se týče výpravy, kamery a vizuální stránky, ale to bohužel neospravedlňuje téměř absolutní podkopání zdrojového materiálu. V neposlední řadě je však také nutné podotknout, že kdo nezná původní příběh či verzi s Davidem Suchetem, tak si dost pravděpodobně tento snímek užije, kdo to zná, bude bohužel dost zklamán.

• Hodnocení