Recenze Divoch: Rádoby Viking hledá své ztracené mužství, což vede od komedie k hlubším úvahám

Nepovedená cesta za smyslem života.

Martin kvůli krizi středního věku opustil svůj pohodlný život a milující rodinu a utekl do divočiny, kde přežívá zabalený v kožešinách a s lukem v ruce. Když narazí na zraněného drogového dealera Musu, ošetří ho a společně se vydávají do zaslíbené vesničky. Pronásleduje je policie, Martinova rodina i přeživší kumpáni Musy.

Jak si má v současné přetechnizované a konzumní společnosti muž pořád připadat jako muž? Námět staví v podstatě na jedné hlavní myšlence, která se pak rozvíjí dále. Jak si má v současné přetechnizované a konzumní společnosti muž pořád připadat jako muž? Už není potřeba, aby lovil potravu, ale musí každý den chodit do práce a vydělávat na živobytí. To může být po čase nejenom dost stereotypní, ale taky neskutečně úmorné. Proto se není čemu divit, když se vám to jednoho dne zprotiví a chcete od toho všeho utéct někam daleko.

Zápletka to rozhodně není špatná, jen filmu chybí trochu víc děje. Takhle to spíš může chvílemi připomínat road movie, i když se putuje pouze pěšky a v přírodě. Ale po cestě zažijí hrdinové řadu neobvyklých dobrodružství, jak už to v tomto žánru bývá. Nechybí ani klasické zastaveníčko, kdy u ohýnku okusí i nějakou tu nelegální látku a chrlí se z nich rádoby lidová moudra. A samozřejmě jim je někdo v patách, aby to bylo ještě zajímavější.

Dánští herci Rasmus Bjerg a Zaki Youssef ztvárňují role Martina a Musy. Nejvíce zaujme první zmíněný, jelikož mu to v jeskynním úboru překvapivě sekne. Zoufalá snaha jeho postavy oprostit se od zemských statků působí neskutečně naivně, takže s ním divák začne poměrně brzy sympatizovat, i když mu třeba tak úplně nerozumí.

Přežívání v divočině mu však tak úplně nejde, takže z toho vzniká řada vtipných momentů. Například když nešťastnou náhodou vyloupí benzínku, kde mu nechtějí dát alkohol a chipsy výměnou za sekeru a zvířecí srst. Nebo když telefonuje se svou manželkou prostřednictvím mobilu, se kterým se není schopen rozloučit. Jako zodpovědný divoch má samozřejmě v táboře pro všechny případy i lékárničku.

Poukazuje se nenásilnou formou také na některá aktuální témata. Mimo jiné třeba na to, jak absurdní je v dnešní době tlačit na muže kvůli jejich mužnosti. Že nejsou dost drsní, neloví zvěř holýma rukama, nevelí všem kolem sebe a občas si – proboha – mohou i pobrečet, když se něco pokazí. Rovněž se upozorňuje i na to, v jak přehnaně materiálním světě žijeme.

Druhá část snímku se nese v poněkud temnějším duchu, kterým se přibližuje k severskému krimi. Doposud milou atmosféru pokazí po automobilové nehodě zkrvavení kumpáni Musy, kteří ho začnou hledat. A už předem je kvůli jejich urputnému odhodlání jasné, že to nemůže proběhnout úplně hladce. Protože jde o hromadu peněz, což je podle řady lidí to nejdůležitější v životě.

Nemusíte být ani vyloženě nadšeným milovníkem nespoutané norské přírody, aby vás v tomto filmu uchvátila. Neokoukané scenérie fjordů a přilehlých lesů navodí pocit volnosti, ale zároveň i jisté surovosti snad v každém. Která jiná krajina by právě tuhle kombinaci mohla tak výmluvně symbolizovat?

Ačkoliv má být dánský Divoch komedie, v některých chvílích vám zmrzne úsměv na rtech kvůli tomu, jak trefně vystihuje některé bolestné skutečnosti. Hlubší myšlenky ale nejsou tlačeny násilím, divák si k nim musí dojít sám. Hledá se nejenom smysl života v nynějším světě, ale i to, jak v něm vlastně zůstat mužem. Herec Rasmus Bjerg skvěle ztvárnil rádoby Vikinga v podomácku vyrobeném obleku odmítajícího moderní technologie, bez nichž ale nedokáže přežít. Právě tento výrazný kontrast způsobuje většinu vtipných scén. Tvůrci si zároveň hrají i se symboly, které dotvářejí celkový vzhled díla. Celkové tempo je však občas příliš pomalé a absence nějaké větší zápletky tomu nepomáhá. Navzdory tomu je snímek příjemným zpestřením vybočujícím z mainstreamu a hodí se jako tak trochu jiná oddechovka na večer.

Norská příroda dokáže být zároveň krásná i děsivá.

„To, že jsem ukradl pečivo, je ta nejvíc vikingská věc, která se v téhle vikingské vesnici kdy stala.“

„Jmenuju se Musa a mám plnou tašku drog a peněz.“

65%

Divoch / Vildmænd

Ačkoliv má být dánský Divoch komedie, v některých chvílích vám zmrzne úsměv na rtech kvůli tomu, jak trefně vystihuje některé bolestné skutečnosti. Hlubší myšlenky ale nejsou tlačeny násilím, divák si k nim musí dojít sám. Hledá se nejenom smysl života v nynějším světě, ale i to, jak v něm vlastně zůstat mužem. Herec Rasmus Bjerg skvěle ztvárnil rádoby Vikinga v podomácku vyrobeném obleku odmítajícího moderní technologie, bez nichž ale nedokáže přežít. Právě tento výrazný kontrast způsobuje většinu vtipných scén. Tvůrci si zároveň hrají i se symboly, které dotvářejí celkový vzhled díla. Celkové tempo je však občas příliš pomalé a absence nějaké větší zápletky tomu nepomáhá. Navzdory tomu je snímek příjemným zpestřením vybočujícím z mainstreamu a hodí se jako tak trochu jiná oddechovka na večer.

• Hodnocení