30 minut po půlnoci (2012)
Premiéra v ČR: 21. 2. 2013 (Bontonfilm)
Synopse: Největší hon na člověka v dějinách
Brzy nad ránem 2. května 2011 speciální jednotka americké armády dopadla a zastřelila nejhledanějšího teroristu světa, Usámu Bin Ládina. Desetiletý hon na démona zaznamenala v mistrovsky natočeném thrilleru oscarová režisérka Kathryn Bigelow. Její film se stal nejlépe hodnoceným snímkem roku 2012 v žebříčku prestižního filmového serveru Metacritic.com, posbíral pět oscarových nominací a čtyři nominace na Zlatý glóbus, z nichž tu za herecký výkon přetavila v cenu Jessica Chastain.
Dva roky po událostech 11. září se agentka CIA Maya (Jessica Chastain) přesune z bezpečí washingtonských kanceláří do epicentra honu na Usámu, na americkou ambasádu v Pákistánu. Byť relativní zelenáč, brzy pochopí pravidla hry, do kterých patří i mučení lidí, kteří by mohli poskytnout vodítko k dopadení nejhledanějšího teroristy. Navzdory permanentnímu nebezpečí a řadě situací, kdy jen tak tak vyvázne smrti ze spárů, krok za krokem rozplétá složitou síť vztahů v teroristických buňkách, až narazí na jméno, které by ji mohlo přivést až k samotné ikoně teroristů. Tenhle Abu Ahmed je však stejně nepolapitelný jako Usáma, situace se navíc povážlivě mění, Američané v Pákistánu jsou v čím dál větším nebezpečí, samotná CIA se dostává pod intenzívní palbu politiků a veřejného mínění kvůli nestandardním vyšetřovacím metodám svých lidí a Usáma, je-li vůbec naživu, už vlastně nikoho nezajímá. Snad kromě Mayi, která je odhodlána dovést svůj osobní boj až do konce.
Termín Zero Dark Thirty je slangový vojenský výraz pro časový úsek třiceti minut po půlnoci a podle režisérky Kathryn Bigelow zároveň symbolizuje míru utajení celé desetileté operace. Paradoxně díky tomu se film dostal na černou listinu některých politiků a operativců CIA, kterým dílem vadí to, že se filmaři před natáčením dostali k citlivým informacím a pak také to, že celkem bez obalu ukazují používání nepřípustných výslechových metod. „Jsem celoživotní pacifistka a podporuji protestní akce proti mučení, stejně jako jakékoliv formy nelidského zacházení. Mučení nebylo klíčem k nelezení Bin Ládina. Bylo součástí příběhu, kterou jsme nemohli ignorovat,“ říká režisérka. Snahu o realističnost dokumentuje i věrná rekonstrukce závěrečného útoku na Bin Ládinův úkryt, která svou syrovostí připomíná dokumentární záběry.
Recenze:
Navzdory kancelářské pohodě u počítače se ve filmu jasně ukazuje nebezpečí, s nímž si tajné služby a vojáci „hrají“ a jakmile začnou v neklidných zemích dělat špatné kroky, ocitnou se navzdory svojí výbavě ve smrtelném nebezpečí, ať už jde o kmenová území v horách, nebo třeba jen v ulicích pákistánských měst. Jejich život je navíc ztěžován měnící se domácí politikou, jež jim již nedovoluje dělat vše, co si mohli dovolit krátce po 11. září a scénář tuto skutečnost nijak nehodnotí.
(photo&video: Columbia Pictures)
Video
Galerie
Články k filmu
