„Babovřesky hříšná ves…“ aneb „Který hajzl to posral?“
Těšili jste se na novou letní komedii Zdeňka Trošky, která vstoupila do českých kin během sněhem pokrytých únorových dní? Prahli jste po dávce humoru a bezstarostného prostého smíchu ve stylu Slunce, seno…? Filmu jsme se bohužel dočkali, ale vyplatí se na něho zajít do kina? Ano, za předpokladu, že si chcete dopřát dvouhodinového šlofíka.
Babovřesky jsou vlastně takovou slovní hříčkou. Žabovřesky, tak zní název vesnice, kde z plna hrdla řvou žáby. Jak byste pojmenovali vísku, kde to stejné praktikuje komando hlasitých drben? Správná odpověď zní – Babovřesky. Oblíbený i nenáviděný český režisér Zdeněk Troška natočil novou lidovou komedii, která se ubírá ve šlépějích jeho notoricky známé trilogie. Máme tu babky pletichářky, které ví všechno a i to, co není pravda, faráře, zamilovanou dvojici, nemovitost plnou strašidel a hlavně kopu nedorozumění. Dokonce se dostavil i starý známý. Ze Slunce, seno, jahody se nám vrátil vizionář Šimon Plánička. Před třiceti lety si ho zahrál Pavel Kikinčuk, který se tentokrát představí jako místní starosta a boxovací pytel.
Více jak dvouhodinová výprava na venkov začíná příjezdem nového faráře. Petr Šoustal (Lukáš Langmajer) rozvíří místní už tak dost zakalené vody nejen svým příjmením a neformálním oblékáním, ale i příbuzenstvem. Ovšem to, co v několik desítek let starých komediích fungovalo, zde jaksi nefunguje. Roztomilé babky, které nenechají na člověku nit suchou, se proměnily v bandičku karikatur, které šišlají, přehrávají a nepřirozeně se pitvoří. Starosta se snaží hrát na velké zvíře, ale chová se jako hlupák, který je všem pro smích. Což není rozhodně myšleno jako pochvala. Když si při jeho jednání musíte ťukat s podivem do čela, nebude asi něco v pořádku. Jeho ženu si zahrála Veronika Žilková, která popisuje svoji postavu takto: „Je to typ „paničky“, který ve vesnicích i městech také žije. Vzhledově Ivanka Trumpová z Babovřesk. Taková Lady Gaga ze vsi.“ Výsledek? Tele tele křížené s podivným cupitáním Peggy Bundové.
Plejáda rádoby vtipných scének je navršena na sebe bez ladu a skladu, které by pohromadě neudrželo ani sebelepší lepidlo. Filmem se vlastně táhnou takové dvě hlavní zápletky. Velké nedorozumění a velká záhada s příměsí nenažranosti. První je vyřešena, dle nezávislého pozorování, takovou malou swingers party a druhá tak napůl, ale prakticky vám to bude skoro jedno. Pokud se odvážíte, zjistíte sami.
Ale abych jenom nehanila, něco si z filmu přeci jen odnesete. Za prvé zjistíte, že se dá zasmát i tehdy, kdy to nebylo v plánu a za druhé, že nemáte parkovat auto pod drát, protože pak se nebudete muset ptát: „Který hajzl to posral?“ A dokonce dostanete možnost volby! Vyberete si akční, americký nebo český konec?
Babovřesky jsou zkrátka takový mix Slunce, sena… bez kouzla, skvělých herců a postav a Kameňáku bez vtipů. Že se nebude jednat o veledílo, které má oscarové ambice, bylo všem od začátku jasné. Úkol Babovřesk byl jednoduchý, pobavit běžného diváka. Ovšem reakce takových běžných diváků v sále vyzněly vesměs shodně – někdy se i jednoduché úkoly stávají nesplnitelnými.
Válečná porada probíhá, berte nohy na ramena.
Mít slavného manžela se vyplácí, dorazila i hokejová výpomoc.
S farářem Voprcálkem, pardon s Šoustalem, si nezahrávejte.
Babovřesky jsou zkrátka takový mix Slunce, sena… bez kouzla, skvělých herců a postav a Kameňáku bez vtipů. Že se nebude jednat o veledílo, které má oscarové ambice, bylo všem od začátku jasné. Úkol Babovřesk byl jednoduchý, pobavit běžného diváka. Ovšem reakce takových běžných diváků v sále vyzněly vesměs shodně - někdy se i jednoduché úkoly stávají nesplnitelnými.