Zlomené město / Broken City – recenze
Dluh vůči panu starostovi se může nevyplatit.
Mezi soukromými detektivy jsou nejkvalifikovanější ti se zkušenostmi od policie. Zkušenost se ovšem nerovná úspěchu a spoustě štědrých klientů, jak to po sedmi letech na volné noze zjišťuje Billy Taggert (Mark Wahlberg). Pomocnou ruku s pořádnou finanční injekcí doprovázenou vlídným hlasem mu nabízí Nicholas Hostetler (Russell Crowe), starosta New Yorku, který se kvůli osobním důvodům bojí o své znovuzvolení. Vzhledem k příslibu peněz a staré známosti není co řešit, ale pokud se u Billyho spojí přílišné „šťourání“ se svědomím, může soukromé očko zaplakat.
Zlomené město je splněným snem milovníků noirových dobrodružství plných zdánlivě banálních zakázek gradujících v odhalení zákeřného spiknutí. Dějové zvraty odhadnete poměrně snadno, důležitá je opravdu praktická realizace. Na tváři Russella Crowea se vynikajícím způsobem prolínají různé podoby cílevědomého politika s laskavým výrazem pro své přátele a voliče, ale zároveň nesmlouvavou dravčí povahou vůči svým protivníkům. Síla Barryho Peppera, představitele Jacka Vallianta, vyzyvatele současného starosty, spočívá právě v tom, že on zase přesvědčivě ukazuje konzistenci chování a charakteru, neochotu být „chameleónem“.
Zbytek silných herců nacházíme spíš ve vedlejších rolích. Billy nemusí být úspěšný detektiv, ale aspoň si získal standardní příjemnou asistentku Katy (Alona Tal) a jako oficiální strážce spravedlnosti Carl Fairbanks padouchům neúprosně hrozí Jeffrey Wright. Na hraně se pohybuje přehnaně nepřístupná postava starostovy manželky (Catherine Zeta-Jones) a v neposlední řadě sám Billy… Wahlberg si nemůže zjednat autoritu, když jeho detektiv má být, jak ostatní zdůrazňují, hodným katolickým hochem, který ovšem v případě krajní nespravedlnosti ztrácí sebekontrolu.
Pod nablýskaným povrchem má film postřehnutelné vady, především průměrný scénář, srdcebolný politicko-sociální konflikt a ve finále hektická smršť nezajímavých odhalení a neuvěřitelně těžkopádný vztah Billyho s jeho snoubenkou Natalii (Natalie Martinez). Intenzita vypravěčství to většinou zakryje.
S rozbitým oknem můžu snadněji čapnout zlosyna.
Dostat se k starostovi po vlastních je jednoduché. Na druhou stranu, vrátit se zdráv zpátky…
Na fotografii se nedívejte moc dlouho, chtějí mít soukromí.
Pod nablýskaným povrchem má film postřehnutelné vady, především průměrný scénář, srdcebolný politicko-sociální konflikt a ve finále hektická smršť nezajímavých odhalení a neuvěřitelně těžkopádný vztah Billyho s jeho snoubenkou Natalii (Natalie Martinez). Intenzita vypravěčství to většinou zakryje.