Recenze: Marvels sice baví, ale tak trochu neví, čím chtějí být

Girl Power?

Ani tolik ne. Ač se mohou mnozí obávat, že tenhle snímek o třech superhrdinkách bude až příliš zavánět feminismem a tzv. girl power, tak tomu tak skutečně není. Tvůrci na tuto tematiku opravdu zbytečně příliš netlačí, a ač jsou třemi protagonisty ženské postavy a záporák je také ženského pohlaví, tak to působí organicky (naopak problematičtější by bylo, kdyby ženy hrdinky bojovaly proti muži padouchovi). Muži se tu navíc přeci jen také objevují a jejich role nejsou nijak umenšovány a démonizovány.

Ne, tenhle film má skutečně jiné problémy a ženské obsazení není jedním z nich, jak se mohou mnozí mylně domnívat. Ale vezměme to tedy postupně. O čem, že to tedy celé děje? V příběhu se nečekaně zkříží osudy Carol Danvers, Kamaly Khan a Monicy Rambeau. Jejich schopnosti se propojí a začnou si najednou prohazovat místa. Postupně zjišťují, v čem tkví jejich konexe, a že to vše souvisí s plánem padoušky Dar-Benn, která chce zachránit svou umírající planetu. Jde na to však poněkud nešťastnou silně radikální cestou, kdy ničí životy na jiných planetách. A tak je jen na našich třech hrdinkách, aby se naučily včas spolupracovat a zastavily Dar-Benn, než bude pozdě.

Snímek je v mnoha ohledech skutečně hodně, hodně chaotický a prapodivný.Na první pohled tak zní příběh poměrně koherentně a docela i zajímavě. Motivace záporáka dává smysl i propojení protagonistek je srozumitelně vysvětleno. Avšak snímek je v mnoha ohledech skutečně hodně, hodně chaotický a prapodivný. V první řadě, což je nejvíce okaté, si nějak tvůrci v čele s režisérkou a scenáristkou Nia DaCosta (Candyman), neumí poradit s jeho náladou. Na jedné straně tu najdeme spoustu skutečně potřeštěného humoru, který však nejde ruku v ruce s emociálními a stroze seriózními akčními momenty, jež záhy následují. Marvels jsou zkrátka nevyrovnané, co se nálady týče, a tak trochu neví, zda chtějí být spíše bláznivou komedií nebo smrtelně vážným akčňákem. Tímhle je charakteristická většina marvelovek, ale zde je ten rozdíl ještě mnohem více patrný, čímž vytrhává z celé podívané.

Je také nutné podotknout, že je děj silně propojen se seriály, které mu předcházely – především Ms. Marvel a WandaVision. Tvůrci zde více než kdy jindy napojili pořady Disney+ na filmové dění, a bez jejich předchozí znalosti nemá snímek na diváka stejný vliv. Ano, lze bez nich pochopit celkové dění, ale budete mít matoucí mezery.

Ne, že by podívaná nebyla matoucí sama o sobě. Najde se zde totiž spoustu skutečně bizarních momentů, které doprovázejí ony komediální chvilky. Co ale také čekat od scénáře, na kterém se podíleli tři lidé (spolu s DaCosta ještě Megan McDonnell a Elissa Karasik), to skoro vždy zavání mírným průšvihem. Snad nejbizarnějším momentem celého snímku je nečekaná hudební montáž, která se táhne až přespříliš dlouho. Kdyby se zůstalo u krátké humorné scénky, tak by to celé fungovalo správně. Takhle se muzikálová čísla přespříliš táhnou a postupně tak ubývá na jejich důvtipnosti, což je docela škoda. Za zmínku zde stojí i nečekaná kočičí montáž za doprovodu Memory, u které člověk neví, zda se smát, nebo mu má být za postavy i herce trapně.

To ale neznamená, že by snímek nebyl chvílemi opravdu upřímně vtipný. Najde se tu opravdu plno komedie, zvláště pak ve spojení s Ms. Marvel a její představitelkou (o té však ještě později). Často se tu opravdu příjemně zasmějeme a jindy zase dokáže film docela dost dojmout.

Kromě humoru je pak, jak již bylo zmíněno, velkou součástí podívané akce. Ta se často tváří až přehnaně seriózně, díky čemuž nejdou tyto dva prvky moc ruku v ruce. To však nemění nic na tom, že by nebyla povedená. Hned na začátku zaujme hravá akční montáž, při které si uprostřed vážné bitky mění tři hlavní hrdinky pozice. Scénu prodává bezprostřední zmatenost postav, ale i připravenost rvát se a zvědavé nechápavé hlášky, které uprostřed rvačky vyvstávají ze všech stran. A akce je v Marvels povedená obecně, zvláště pak choreografie ústředního tria. Často tu však najdeme velkou dávku CGI efektů – zvláště pak ve finálovém aktu, který je tak díky tomu velmi podobný finále prvního dílu a zařazuje se mezi další marvelovské bitky plné chaotických vizuálů.

Nutno však podotknout, že ani ona vizuální stránka není vždy úplně povedená. Většina filmu se odehrává ve vesmíru, a tak se zde najde opravdu hodně CGI a green screen, což je chvílemi opravdu dost znát. Často se tvůrci snaží hrát na vizuálně působivé momenty (jako například Captain Marvel letící vesmírem s kočkou na zádech), které však působí příliš strojeně a neupřímně. Obecně veškeré scény ve vesmíru působí okatě počítačově a nepřirozeně, čímž vytrhávají z celé podívané.

Za pochvalu však stojí animovaná montáž na začátku filmu, která je laděná do stylu seriálu Ms. Marvel. Fanoušci pořadu zakomponování těchto, pro tuto postavu tak charakteristických, komiksových prvků opravdu ocení. Animace je navíc hravá a dobře nás uvede do světa Ms. Marvel, který tímto způsobem mile převádí na velké plátno.

A tomu pomáhá i výkon mladičké Iman Vellani, která je zde největším objevem. Vellani se v roli Kamaly Khan alias Ms. Marvel silně zapsala už v jejím zmíněném sólovém seriálu. Zde pokračuje ve svém výrazném výkonu, který je bezprostřední, plný emocí a autentický – její postava se zkrátka chová tak, jak by se puberťačka v jejím postavení chovala, a my jí to věříme. Silná je i Teyonah Parris jako Monika Rambeau, která se v této roli poprvé objevila ve WandaVision. Parris zde opět odvádí kvalitní kus práce plný citů a vedle Vellani podává druhý nejsilnější výkon.

Nejslabším článkem ústředního tria je pak Brie Larson coby Captain Marvel. Ta je v této roli opět velmi plochá a bez emocí. Po většinu času pak opět působí znuděně, a jako by tam ani nechtěla být. Co se pak týče záporačky, tak ta má sice silnou a logickou motivaci, ale herecky Zawe Ashton příliš neoslní. A není to její chyba, nemá zkrátka z hlediska scénáře moc s čím pracovat – její postava je většinu času jen naštvaná a smutná a zase tak plno hloubky nemá.

V neposlední řadě stojí za zmínku i hudební doprovod Laurya Karpman. V jejich skladbách se podepsal vliv pořadů Ms. Marvel a Co kdyby…?, na kterých se podílela. Zde přináší hravý soundtrack, ve kterém se odráží motivy všech tří protagonistek a slučují se do jednoho půvabného doprovodu.

Dohromady jsou tak Marvels poněkud rozporuplnou podívanou. Na jednu stranu nabízí zajímavou zápletku a příběh, který rozhodně nenudí. Děj má spád a na plátně se neustále něco odehrává, často jde však o docela bizár. Neproblematičtější je, že snímek moc neví, čím chce náladově být, a tak se tu okatě kříží potřeštěná komedie se seriózní akcí. Ta je sice povedená, ale těžce CGI. Nejvíce pak vyčnívá svým bezprostředním a emočně založeným výkone Iman Vellani, naopak Brie Larson opět příliš neoslní. Na pomyslné škále MCU filmů se tak Marvels umisťují kdesi uprostřed v sekci toho lepšího průměru. Na závěr je také nutno dodat, že nechybí ani dvě potitulkové (nebo spíš mezititulkové) scény, které silně nastiňují velmi zajímavou budoucnost MCU a otevírají dveře novým dobrodružstvím.

Tak jo, co špatného se může stát, když si sáhnu na tohle divné vesmírné světlo?

Milý deníčku, dneska na Zemi zase přiletěli nějací mimozemšťané.

Pěkná lampa, za chvíli vám jí shodím.

60%

Marvels / The Marvels

Dohromady jsou tak Marvels poněkud rozporuplnou podívanou. Na jednu stranu nabízí zajímavou zápletku a příběh, který rozhodně nenudí. Děj má spád a na plátně se neustále něco odehrává, často jde však o docela bizár. Neproblematičtější je, že snímek moc neví, čím chce náladově být, a tak se tu okatě kříží potřeštěná komedie se seriózní akcí. Ta je sice povedená, ale těžce CGI. Nejvíce pak vyčnívá svým bezprostředním a emočně založeným výkone Iman Vellani, naopak Brie Larson opět příliš neoslní. Na pomyslné škále MCU filmů se tak Marvels umisťují kdesi uprostřed v sekci toho lepšího průměru. Na závěr je také nutno dodat, že nechybí ani dvě potitulkové (nebo spíš mezititulkové) scény, které silně nastiňují velmi zajímavou budoucnost MCU a otevírají dveře novým dobrodružstvím.

• Hodnocení