Recenze: Nikdy se nepouštěj …te do kina na tento film

Halle Berry už zase neměla štěstí na scénář.

Pokud hledáte horor, který vás nechá hádat, jestli je tam venku něco děsivě smrtícího, nebo jestli je skutečným monstrem vaše vlastní příčetnost, která se pomalu rozpadá, tohle (by) mohl být on. Ale….

Halle Berry tu ztvárňuje matku, která se buď opatrně snaží udržet naživu sebe i své dva syny v nebezpečném světě, nebo je naprostý šílenec. S dětmi (hrají je Percy Daggs IV a Anthony B. Jenkins) žije v chatě v hlubokých lesích a k jejich domovu je poutá (doslova) lano, které je chrání před neviditelným Zlem. Po prvních pár minutách si klademe otázku, zda je hrozba skutečná, nebo postava matky trpí bludy, případně viděla až moc filmů jako Tiché místo, V pasti, a díla M. Night Shyamalana. Její snaha navíc brzy přijde vniveč, protože chlapci postupně dostávají vlastní rozum a začnou být skeptičtí. Jsou v nebezpečí kvůli Zlu v okolních lesích, nebo kvůli vlastní mámě? To nevíme ani my, a bohužel asi ani tvůrci.

Tento hororový thriller s postapokalyptickou atmosférou se brzy změní ve zmatek bez pointy.Tento hororový thriller s postapokalyptickou atmosférou se brzy změní ve zmatek bez pointy. Snímek s námi nejdřív koketuje a naznačuje, čím by mohl být. Apokalyptickým hororem? Psychologickým thrillerem? Rodinným dramatem? Jsou tu monstra, démoni, mimozemšťani, virus? Příběh naznačuje hluboké rodinné trauma, možná i zvrácenou metaforu o panovačných matkách a vzpurných synech. V hororových příbězích bývá nejednoznačnost a nejistota příjemná lahůdka. A ani nemusíme dostat jasné odpovědi. To je základ pro to, co by mělo být napínavým psychologickým hororem, ale problém? Film si hraje s každým dějovým nápadem, aniž by se k nějakému zavázal. 

A neuspokojí nás rozhodně ani konec, tady se snad režisér Alexandre Aja pokusil spojit pět potenciálních vyústění v jeden pohromadě držící závěr, a to se nemohlo povést nikomu. Jistě, je tu napětí, ale jakmile film vybuduje nějakou zajímavou dějovou linku, odhodí ji stranou jako týden starou svačinu zapomenutou ve školní aktovce. Vyprávění se tak zamotá, že začneme přemýšlet, zda nám neunikla nějaká zásadní pointa, nebo to scénáristé prostě vzdali.

Kamera nám nabízí strašidelnou atmosféru, ale nejde o nic exkluzivně originálního a časem se to vše tak nějak okouká. Herecké výkony jsou v rámci možností filmu kvalitní. Halle Berry se rve jako lvice a do role dává všechno, i když scénář jí nedal nic. Jenkins a Daggs IV dokážou důvěryhodně ztvárnit své postavy, takže jsou roztomilí, vystrašení, i pochybující o tom, proč je maminka přivazuje k prodloužené verzi pupeční šňůry. Bohužel dobří herci dokážou zachránit jen část filmu, ne to, že šance příběh kloudně uzavřít visí na čím dál tenčím vlásku.

Pokud opravdu milujete pocit zmatení, pak jste ideální diváci. Jen nedoufejte, že za složitě zamotanou zápletkou se skrývá nějaká geniální pointa. Scénář působí, jako by byl napsán za pochodu, a nechává otázky viset ve vzduchu jako prádlo na šňůře. Film má několik dobrých momentů napětí, ale celkové tempo je pomalé. Nepomáhá rozhodně ani to, že závěrečný akt vyvolává víc otázek, než kolik jich zodpoví. Když skončí titulky, nebudeme se třást strachy, maximálně se zmateně podrbeme na hlavě, ale taky možná budeme mít radost, že ta nuda skončila. Možná tenhle kousek prostě… vypusťte.

„Mamka je někdy blázen!“

Nikdy se nepouštěj! (2024)
(Foto: Liane Hentscher / Lionsgate)

„Šíleně vás miluju!“

Nikdy se nepouštěj! (2024)
(Foto: Liane Hentscher / Lionsgate)

To hlavní, co zajímá nás všechny: přežije to pes?

Nikdy se nepouštěj! (2024)
(Foto: Liane Hentscher / Lionsgate)
55%

Nikdy se nepouštěj / Never Let Go

Pokud opravdu milujete pocit zmatení, pak jste ideální diváci. Jen nedoufejte, že za složitě zamotanou zápletkou se skrývá nějaká geniální pointa. Scénář působí, jako by byl napsán za pochodu, a nechává otázky viset ve vzduchu jako prádlo na šňůře. Film má několik dobrých momentů napětí, ale celkové tempo je pomalé. Nepomáhá rozhodně ani to, že závěrečný akt vyvolává víc otázek, než kolik jich zodpoví. Když skončí titulky, nebudeme se třást strachy, maximálně se zmateně podrbeme na hlavě, ale taky možná budeme mít radost, že ta nuda skončila. Možná tenhle kousek prostě… vypusťte.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací