Recenze: Semínko posvátného fíkovníku sleduje tragický rozpad rodiny

Za emocionálně silný snímek s jasným politickým podtextem zaplatil tvůrce vysokou daň.

Tak, jako fíkovník posvátný obrůstá svými kořeny obsazený strom a pozvolna ho dusí, tento film vplétá rodinnou dynamiku do širšího kontextu společenských nepokojů v Íránu, a vytváří tak hluboce osobní, ale politicky nabitý příběh. Pokud vás láká zkoumat morální dilemata tváří v tvář utlačovatelským režimům, tento stojí za vaši pozornost. Ale pozor, není to oddychová podívaná pro netrpělivé diváky. Je to skoro tříhodinová cesta, která odhaluje psychickou daň života v místě, kde každá volba přináší závažné důsledky. Své o tom ví režisér Mohammad Rasoulof, který musel ze země utéct právě kvůli tomuto snímku.

Film se odehrává v Teheránu a sleduje Imana, nově jmenovaného státního vyšetřovatele, jehož život se změní v chaos, když ho jeho práce donutí konfrontovat se s brutální realitou íránského justičního systému. S tím, jak vláda potlačuje protesty, se Imanova role stává stále nebezpečnější a rostoucí tlak začíná rozvracet jeho rodinu. Na začátku filmu věří, že dokáže proplout systémem, aniž by se zpronevěřil svým hodnotám, ale jak se děj rozvíjí, musí činit rozhodnutí, která zanechávají trvalé šrámy – jak na něm, tak na jeho rodině. Manželka Najmeh se snaží udržet doma klid, zatímco dcery Rezvan a Sana se nechají strhnout revolučním zápalem, který ovládne ulice i jejich sociální sítě.

Film začíná tichou oslavou, povýšení Imana je pro rodinu okamžikem triumfu. Euforie však netrvá dlouho. V ulicích vře politický neklid a Iman je pověřen schvalováním stále většího počtu rozsudků smrti, což je povinnost, která tíží jeho svědomí. Kdysi respektovaná pozice se rychle stává zdrojem strachu a paranoie. Zatímco se Iman potýká se svými chmurnými povinnostmi, jeho dcery jsou taženy jiným směrem. Obrázky a videa z protestů je stále více radikalizují a zpochybňují přísné státní zákony o hidžábech a represivní normy, kterými se řídí jejich společnost. Napětí uvnitř rodiny odráží chaos za zdmi domova a film obratně zkoumá, jak jednotlivé postavy reagují na tlak hroutícího se politického systému.

Herecké výkony jsou výjimečné, zejména Missagh Zareh v roli Imana, který ztvárňuje pomalý rozpad člověka zmítaného mezi povinností a morálkou, avšak odmítajícího zpochybnit byť jen na minutu správnost zažitých zvyklostí. Soheila Golestani září v roli matky, která se snaží udržet rodinu před rozpadem navzdory rostoucí propasti mezi manželem a dcerami. Stejně přesvědčivé výkony podávají i mladé herečky Mahsa Rostami a Setareh Maleki a zachycují idealismus mládí v kontrastu s unaveným pragmatismem svých rodičů.

Rasoulofova režie je promyšlená, využívá skutečné záběry z teheránských protestů, aby politické poselství filmu zakotvil v realitě. I když se většina scén odehrává v klidném domově, bezprostřednost nebezpečí a chaosu, kterému celý národ čelí, prosakuje i sem. Na plátně krásně kontrastují klidné a kontrolované dialogy mezi členy rodiny se syrovou pravdou a nepřekonatelnými názorovými odlišnostmi. 

Rodinná dynamika je mistrně propracovaná, přičemž významnou roli hraje generační rozdělení mezi rodiči a dětmi.Rodinná dynamika je mistrně propracovaná, přičemž významnou roli hraje generační rozdělení mezi rodiči a dětmi. Imanovy dcery představují naději a vzpouru nové generace, zatímco on a Najmeh jsou relikty staršího, konzervativnějšího pohledu na svět. Napětí mezi jejich touhami a přesvědčením dodává filmu velkou emocionální sílu.

Jedním z nejsilnějších aspektů filmu je atmosféra narůstajícího strachu a Rasoulof toto napětí mistrně buduje až do závěrečného, explozivního vyvrcholení. Prvky psychologického thrilleru v druhé polovině filmu posouvají tón od pomalu plynoucího rodinného dramatu k něčemu naléhavějšímu a děsivějšímu, aniž by se však vytratila emocionální hloubka, díky níž je příběh tak působivý.

Délka filmu však může být pro některé diváky nevýhodou. S téměř třemi hodinami si Semínko posvátného fíkovníku dává na čas a v některých momentech se zdá, že tempo je pomalé. Rasoulofova tendence opřít se do politického poselství jde někdy na úkor jemnosti příběhu, přičemž některé scény hraničí s těžkopádností. Tato přímočarost je však možná vzhledem k tématu nezbytná – jde o film, který odmítá odhlédnout od drsné reality života.

Ačkoli tempo filmu a zjevná politická poselství nemusí oslovit každého, Rasoulofův obraz rodiny, která se rozpadá pod obrovským tlakem, je srdcervoucí a nutí k zamyšlení. Je to rodinná tragédie, zkoumání strachu o přežití a zamyšlení nad cenou za to, že stojíme na jedné či druhé straně dějin.

„Děvenko, ty internety ti zakážu!“

Semínko posvátného fíkovníku (2024)
(Foto: Run Way Pictures)

„Domácí úkol už mám hotový!“

Semínko posvátného fíkovníku (2024)
(Foto: Run Way Pictures)

„Co z těch našich dětí bude?“

Semínko posvátného fíkovníku (2024)
(Foto: Run Way Pictures)
75%

Semínko posvátného fíkovníku / Danaye anjir-e moabad

Ačkoli tempo filmu a zjevná politická poselství nemusí oslovit každého, Rasoulofův obraz rodiny, která se rozpadá pod obrovským tlakem, je srdcervoucí a nutí k zamyšlení. Je to rodinná tragédie, zkoumání strachu o přežití a zamyšlení nad cenou za to, že stojíme na jedné či druhé straně dějin.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací