Kapitál / Le Capital – recenze
[singlepic id=5506 w=200 h=200 float=left]Já nevěděl, že Marxe zfilmovali!
Lidstvo se řítí do záhuby a nepotřebuje na ni přírodní katastrofu nebo válku, mimozemšťané k nám nedorazí a roboty ani nestačíme sestrojit. Kapitál sice nemluví přímo o apokalypse, ale přesto z něj člověka přepadne pocit, že se základ našeho blahobytu obrací proti nám a stahuje nás do záhuby. Podle předlohy od Stephane Osmonta natočil Costa-Gravas aktuální příběh o tom, jak náš svobodný finanční trh, produktivitě navzdory, začíná podléhat svým nejhorším tendencím, jak je to nejpatrnější v době krize.
Marc Tourneuil (Gad Elmaleh) se díky nemoci nadřízeného stává neočekávaně generálním ředitelem obří banky Phenix. Nebyl by asi správným manažerem, kdyby neukázal soutěživého ducha, v tomto kontextu tedy především chamtivost. Marcovo jmenování navíc není po vůli mnoha dalším vlivným osobám, takže s některými začne tiše válčit, ale jiným se bude muset alespoň navenek podřizovat, dokud nezjistí, jak je přelstít. Dokonce i přátelství s těmi slušnějšími ochladnou. Drama jednotlivců přitom není ničím proti krásně postavenému sledu akcí, díky nimž se Tourneuil mění v usměvavého netvora stavícího pracovníky proti sobě a vydělávajícího na nezaměstnanosti.
Elmaleh dává na odiv Marcovu inteligenci a sebevědomí.A to všechno pro co? Inu, k sponzorování systému, jenž vyrábí peníze především pro své udržovatele a motivuje je (jak vidíme na novopečeném řediteli) narůstající závislost na požitcích z luxusu. Film sice potřebuje finančnický žargon k popisům činů postav, ale jejich touha po bohatství a moci je velmi prostá. Elmaleh dává na odiv Marcovu inteligenci a sebevědomí, ale také rozkolísanost. Několikrát se podíváme do jeho hlavy na to, co by rád udělal, někdy i pod nátlakem svědomí, čemuž nakonec stejně nepodlehne. Více než důstojným protihráčem mu je Dittmar Rigule (Gabriel Byrne), představitel amerických klientů.
Ideologie snímku není podávána tak, aby se z ní udělalo špatně všem kromě krajní levice, i když ke konci přechází v otevřené poučování, částečně doprovázené francouzským anti-americkým šovinismem. Kapitál dokázal stejně stokrát lépe rozebrat jedno z témat, jehož se loni z druhého konce tak nešťastně chopilo Cosmopolis.
Ekonomické problémy zredukovaly horních deset tisíc na osoby v této místnosti.
[singlepic id=5499 w=400 h=300 float=center]
Manželka mu dá za vzor Mao Ce-tunga.
[singlepic id=5504 w=400 h=300 float=center]
„Možná vás to překvapí, ale mezi předky mám Američana. Ropného magnáta jménem Daniel Plainview.“
[singlepic id=5500 w=400 h=300 float=center]
Ideologie snímku není podávána tak, aby se z ní udělalo špatně všem kromě krajní levice, i když ke konci přechází v otevřené poučování, částečně doprovázené francouzským anti-americkým šovinismem. Kapitál dokázal stejně stokrát lépe rozebrat jedno z témat, jehož se loni z druhého konce tak nešťastně chopilo Cosmopolis.