[singlepic id=6239 w=200 h=200 float=left]Začínáme optimisticky!
Kdo nic neriskuje, nic nezkazí a někdy se mu skutečně osvědčí jednodušší základ. Režisér J. C. Chandor, jenž před Vše je ztraceno natočil pouze thriller Margin Call, v ledasčem možná sází na jistoty, ovšem neznamená to, že by mu chyběly ambice.
V prvních minutách snímku uslyšíte ne moc nadějné sdělení, v němž se ze svých pocitů zpovídá Robert Redford. Jeho postava je naprosto jediným aktérem filmu a kromě úvodu a pár nezbytných příležitostí ji neuslyšíte promluvit. Nemusíte tudíž moc poslouchat, ačkoliv hudba má podmanivou moc. Hlavně je nutné sledovat Redfordova osamělého muže na lodi, z jehož plavidla si pomalu uždibuje moře a bouře. Ztracený cestovatel dělá vše, co je v jeho silách, aby zachránil co nejvíc z lodi, zásob a vlastních nadějí na přežití, ale název filmu je přespříliš výmluvný. Jakkoliv se může člověk snažit, někdy stojí osud prostě proti němu. Dá se to samozřejmě pojmout i naopak – ač umí život být neúprosný, člověk se pořád může pokoušet jeho nepřízni vzdorovat.
Redford bravurně vystihuje urputné snažení v boji s pohromou.Redford bravurně vystihuje urputné snažení v boji s pohromou, aniž by se chtěl tvářit jako hrdina. Muži je naopak v očích brzy vidět zoufalství. Přesto se mu nepoddá úplně a i při jeho civilní image vás zasáhne nezkrotnost vůle zůstat naživu až do úplného vyčerpaní všech možností.
Režie katastrofických scén vybízí k epickým záběrům na vodní hladinu a oblohu. Upřímně řečeno, v tomto ohledu zůstává Vše je ztraceno skromným a chce zachytit bezprostřední okolí především tak, jak jej má šanci vnímat náš trosečník. S obrazem si pohraje až tehdy, kdy odhalí, co na Redforda číhá z mořských hloubek… Ve všech směrech má film prostší základ než nedávná Gravitace, ale výsledný efekt je dost podobný…
„Na obzoru nic, co by mne vychýlilo z pevného kurzu…“
[singlepic id=6245 w=400 h=300 float=center]
„Někde nám tady zatéká….“
[singlepic id=6243 w=400 h=300 float=center]
O pár hodin později…
[singlepic id=6244 w=400 h=300 float=center]
Režie katastrofických scén vybízí k epickým záběrům na vodní hladinu a oblohu. Upřímně řečeno, v tomto ohledu zůstává Vše je ztraceno skromným a chce zachytit bezprostřední okolí především tak, jak jej má šanci vnímat náš trosečník. S obrazem si pohraje až tehdy, kdy odhalí, co na Redforda číhá z mořských hloubek… Ve všech směrech má film prostší základ než nedávná Gravitace, ale výsledný efekt je dost podobný…