Zanech vší naděje, i když se na svobodu dostaneš!
Člověk sice může být nesnesitelným ješitou a sobeckým egoistou, ale to ještě neznamená, že má někdo právo takového otravu unést a izolovat ho na dvacet let. Nicméně právě to se stane Joeu Doucettovi (Josh Brolin), kterému věznitelé navíc „přišijí“ vraždu bývalé manželky, jak se může dozvědět z televize ve svém vězení. Mizera únosce jej ani nenechá utéct a místo toho ho sprostě bez vysvětlení propustí. Ohrožen je však nejen Joe, ale i jeho nyní dospělá dcera Mia…
Režisér Spike Lee jako správně aktivní americký tvůrce neodolal a musel přizpůsobit své vizi cizojazyčný úspěšný námět. Tentokrát jde o stejnojmenný korejský film vycházející z japonského komiksu. Na nejnovější verzi je vidět, proč se jednalo o tak lákavý příběh. Zároveň se ukazuje, že některé asijské postupy by měly zůstat v tamějších rukou.
Nechci znít jako xenofob, jenže si nejde nevšimnout pár věcí, na něž sice Japonci nemají patent, ale mangu jimi neúměrně zaplňují. Pochopitelně tím narážím na posedlost propracovanými formami násilí a na zájem o tvrdou, pokud možno pitoreskní erotiku. Jenže v představivosti brutálních skutků není možno podceňovat sadistické podsvětí, šíleného boháče a jednoho zuřivce toužícího po pomstě. Perverze zase úzce souvisí se závěrem a není možno je dále rozebírat. Spokojme se s konstatováním, že se hlavní hrdina zaplete do světa krajně netradičních vztahů.
Je zcela určitě přínosné, když jakékoliv médium boří tabu a posouvá hranice únosnosti (je to překvapivé, ale stále to je možné), ovšem Oldboy se svou akční a později sexuální stránkou natolik chlubí, až nevíme, jestli se máme vyděsit, nebo smát. Jako v mnoha podobných případech, asi od obojího trochu. Právě ve východním stylu zapadají takto zvýrazněné komiksové prvky lépe do hraného světa.
Josh Brolin přes strnulou tvář nechá občas problesknout emocím.Ještě poznatelnější to je v důležitém zápase Joea s bandou protivníků, která má zřejmě evokovat dvourozměrný papírový svět, ale místo toho vypadá jako videohra, v níž se protivníkům rozbila umělá inteligence. Aby se Doucett na ono dějiště bitky vůbec dostal, musí až skoro překvapivě snadno nalézt svůj hledaný cíl, což je patrně nejslabší místo v příběhu. Jinak je nám ovšem temná atmosféra dostatečným zadostiučiněním. Od chvíle, kdy se Joe ocitne ve svém vězení, začne nás svírat klaustrofobie (nehledě na to, jak je pokoj dobře zařízený) a tíseň nemizí ani venku, jelikož je cosi pořád v nepořádku… Josh Brolin přes strnulou tvář nechá občas problesknout emocím. Stal se z něj nyní nedůvěřivý bojový stroj, ale také je zmatený a zranitelný. Zcela jinou, dalo by se říci „neodolatelně vyšinutou“ postavu představuje Sharlto Copley. Jde o nevídaného protivníka excentrického ve vystupování i přemýšlení. Do image normálnějšího, vtipnějšího (ale také krutého) zločince přirozeně zapadl Samuel L. Jackson. Víc než adekvátně se jako Joeovi přátelé předvedli Elizabeth Olsen a Michael Imperioli.
Esteticky můžeme mít vůči Spikeovu remaku pár výhrad. Každopádně mu i tak zůstává zajímavá podstata z předchozích verzí a tuto mutaci nadále udržuje ze všeho nejvíc těžko představitelný psychický nátlak…
Pátek, ač Afričan, mu jednoho dne přinesl čínu…
„Chceš vědět, jak jsem přišel k těmhle jizvám?“
„K poznání tajemství osudu, otevři schránku číslo 666.“
Esteticky můžeme mít vůči Spikeovu remaku pár výhrad. Každopádně mu i tak zůstává zajímavá podstata z předchozích verzí a tuto mutaci nadále udržuje ze všeho nejvíc těžko představitelný psychický nátlak…