Recenze Osvobození: Brutální ždímání emocí absolutně nefunguje
Nebudete se moct dočkat, až vás osvobodí závěrečné titulky.
Režisér Antoine Fuqua má za sebou akční a napínavé filmy jako Training Day, Equalizer nebo Bojovník, ale v posledních letech jeho díla patří mezi průměr. Možná proto se snaží znovu udělat díru do světa s dramatem, které kritika nemůže jen tak bezmyšlenkovitě ztrhat, když zobrazuje otroctví. A Will Smith, který si pochroumal pověst fackou na Oscarech, má také co žehlit a určitě je hlavním tahákem Osvobození. Bohužel ani jednoho z nich nevynese zrovna tohle dílo zpátky na výsluní.
Film se snaží zobrazit nesmyslnou krutost, které jsou lidé schopni. Když prezident Lincoln nařídil osvobodit otroky, státům Jihu se to moc nezamlouvalo. Otrok Peter (Smith) byl odvlečen od své ženy Dodienne a dětí a pracuje na stavbě železnice, kde ho čeká dříve či později smrt. Proto se vydá na útěk skrz louisianské bažiny a potřebuje se dostat do oblasti, kterou už ovládla armáda Unie. Jedná se o skutečný příběh otroka se zády zjizvenými od ran bičem, jehož fotografie se stala slavnou.
Osvobození nám chce (nejspíš) autenticky ukázat realitu otroctví, ale volí k tomu příliš explicitní a brutální metody.Osvobození nám chce (nejspíš) autenticky ukázat realitu otroctví, ale volí k tomu příliš explicitní a brutální metody. Násilí je všudypřítomné. Snaží se z nás ždímat emoce (zpomalený záběr na holčičku bonzačku), Smith je tak vážný, až mu serióznost kape z čela. Jde po něm Jan Žižka, pardon, Ben Foster, jehož postava je až sadistická. Jenže jen to, že hrdina trpí, ještě neznamená, že budeme přetékat emocemi. Propracovanost postav je chabá. Barvy jsou tak tlumené, že snímek je skoro černobílý, stejně jako ony postavy. Kombinace historického dramatu a akčního thrilleru je také prapodivná.
Scénář založený na skutečném lidském osudu by byl už tak dost působivý, ale snímek nechce být decentní, takže nutí zraněného, vyčerpaného a k smrti vyděšeného Petera ještě prát se s aligátorem a bojovat v armádě. Hrdinu potká každá možná i nemožná nesnáze, ve finále je s podivem, že nezažije také zemětřesení, tornádo, nespadne na něj strom a nezaútočí veverky.
Ve snímku si vyslechneme příběh umučeného otroka, jehož poslední slova před smrtí byla: “Proč?” a stejnou otázku si klademe i my. Proč je Osvobození takhle natočené, co si z něj máme a můžeme odnést? Přemýšlel nad tím vůbec někdo? Nízká kvalita filmu (byť rozhodně ne po technické stránce) a jeho přílišná krutost se nedá omluvit dobrým úmyslem tvůrců. I historické filmy chceme přece jen vidět pro nějaký umělecký zážitek, ke kterému nestačí jen černobílé zpracování. A kdybychom chtěli sledovat pouze krutost a násilí, bude lepší si pustit dokument, který si alespoň nebude pohrávat s fakty tak, jak se mu to hodí – muž ze slavné fotografie se ani nejmenoval Peter.
Film je nepříjemný, znepokojující, ale aniž by nám tím předával hluboké poselství. Je tak prvoplánově krutý, až je to laciné, nic nenechává na naší představivosti. Proč také, když to může zobrazit ve zpomalených a detailních záběrech. Nemáme ale pocit, že by nám utrpení na plátně něco přinášelo. Snímek v nás nezanechá jinou emoci než radost, že jsme to přežili. Čpí urputnou snahou o dosažení oscarových kvalit, ale na ty prostě nemá, i kdyby Smith zfackoval celou Akademii.
Co hrdiny zabije dřív? a) psi, b) aligátor, c) řeka, d) včely.
Jan Žižka coby stopař.
„Podívej na ni, vypadá jako strašák.“
Osvobození / Emancipation
Film je nepříjemný, znepokojující, ale aniž by nám tím předával hluboké poselství. Je tak prvoplánově krutý, až je to laciné, nic nenechává na naší představivosti. Proč také, když to může zobrazit ve zpomalených a detailních záběrech. Nemáme ale pocit, že by nám utrpení na plátně něco přinášelo. Snímek v nás nezanechá jinou emoci než radost, že jsme to přežili. Čpí urputnou snahou o dosažení oscarových kvalit, ale na ty prostě nemá, i kdyby Smith zfackoval celou Akademii.
- Hodnocení