Krásno (2014)

Slušný podklad pro práci trápí nedostatek zrealizovaných možností. Michal a Adam truchlí, jaký je Šumperk nanicovatý (režisér se pochopitelně hned po projekci omluvil), verbálně napadají Horákovou a nešikovně navazují vztah s její dcerou Monikou (Zuzana Stavná), chvílemi „nevědí roupama, co dělat“, jindy se pokoušejí údajnou vražedkyni usvědčit nebo znervóznit vymyšlenými důkazy, nesnadno říct, jak může dojít k nějaké změně. Děj jako takový stojí na posilování zoufalé nálady vlastně na obou stranách, dokud se někdo neodhodlá k rozhodujícímu činu a příběh se tak může posunout, respektive dospět k cíli. Sokol i Krausová musejí oba nemálo přehrávat, jeden jako paranoik, druhá jako hysterka, která má zřejmě opravdu co skrývat. Jejich výkony obstojně vystihují žánrovou nevyhraněnost snímku, ovšem v normálním kontextu by zaváněly až improvizací.