Rozhovor se Zuzanou Stavnou, jednou z hlavních hrdinek filmu Zakázané uvolnění
Zuzana Stavná nechce bílé svatební šaty.
Divadelní herečka Zuzana Stavná objevuje kouzlo filmového plátna. Letos jsme ji již mohli spatřit v krimi komedii Krásno a nyní se nám představí ve snímku Jana Hřebejka Zakázané uvolnění. Během rozhovoru nám prozradila, kolik toho během natáčení naspala, jestli ji více baví film nebo divadlo i po boku kterých hollywoodských krasavců by si ráda zahrála.
Červený koberec: Mohla byste nám přiblížit Vaši postavu ve filmu Zakázané uvolnění?
Zuzana Stavná: Hraji postavu nevěsty, ta je unesena svědkyní od ženicha do baru. Je to holka, která je úplně jiná, než jsem já samotná. Je to holka, která ví, co v životě chce. Má to prostě jasný: dům, zahrada, manžel… Všechno to má naplánované. Ve výsledku působí, že je docela nepříjemná.
Červený koberec: Co Vás přimělo přijmout roli v Zakázaném uvolnění? Oslovil režisér přímo Vás nebo jste musela projít castingem?
Zuzana Stavná: Na začátku bylo divadelní představení, které jsme si víceméně vymyslely my holky. Takhle, námět vymyslel Dan Špinar a Petr Kolečko napsal scénář. A z toho a naší vlastní touhy přišlo představení Zakázané uvolnění. Potom přišel režisér Jan Hřebejk, který se rozhodl, že to chce natočit a nás pak už herecky neměnil. Tak nějak se to přesunulo jen na plátno. Asi jsme mu přišly tak skvělé, že nás nechtěl měnit za jiné herečky. (smích)
Červený koberec: Většinu času strávíte na place ve společnosti kolegyň Hany Vagnerové a Jany Strykové. Jak se Vám spolupracovalo? Nehádaly jste se? Přeci jen, tři ženské pohromadě. Nechyběl Vám mužský element?
Zuzana Stavná: Ne, nehádaly jsme se. A štáb okolo byl vlastně samí chlapi. Takže to bylo tak nějak vyvážené. A jak se známe, tak jsme to nějak neřešily.
Červený koberec: Zatím jsme Vás mohli vidět především v divadle. Začátkem roku přišlo Krásno Ondřeje Sokola a teď Zakázané uvolnění Jana Hřebejka. Co Vás baví víc, film nebo divadlo?
Zuzana Stavná: Divadlo dělám déle. Film je teď pro mě něco nového, takže mě to hodně baví. Určitě bych se chtěla filmu věnovat i nadále. Záleží, jestli budou další nabídky. Jsem ale moc ráda za Krásno i Zakázané uvolnění, že jsem měla možnost dělat projekty, které jsou výjimečné.
Červený koberec: Rýsují se i další projekty?
Zuzana Stavná: Teď mě čekají ještě nějaké natáčecí dny filmu Já, Olga Hepnarová. Další výhledově jsou, ale raději bych to prozatím zaklepala.
Červený koberec: Již podruhé máte ve filmu vztah s Ondřejem Sokolem. Můžeme se těšit i do třetice?
Zuzana Stavná: No nevím. Taky čekám, jak se to vyvine. Už asi jenom ty děti. Hrát ve filmu partnery s dětmi. Uvidíme. (smích)
Červený koberec: Mohla byste nám prozradit nějakou vtipnou situaci, která Vás při natáčení Zakázaného uvolnění potkala?
Zuzana Stavná: Vtipná? Vtipné bylo to, že při natáčení v Ostravě jsme s Hankou Vagnerovou pořád odjížděly hrát na Shakespearovské slavnosti. Takže jsme to měly takové náročné. Vstávalo se v pět a šlo se spát v jednu nebo ve dvě hodiny.
Červený koberec: Jak jste zmínila to stávání, jste spíše ranní ptáče nebo noční sova?
Zuzana Stavná: Noční sova. Rozhodně si ráda pospím.
Červený koberec: Máte nějakou vysněnou filmovou roli?
Zuzana Stavná: To asi nemám. Určitě bych ráda nějakou hezkou, zajímavou. Ale nějakou vyloženě vysněnou nemám.
Červený koberec: Tíhnete spíše ke dramatickým tématům nebo komediálním rolím? Co Vás baví víc?
Zuzana Stavná: Baví mě oboje. Kombinovat to. V divadle i ve filmu mě baví tragikomické role.
Červený koberec: Řeknete nám Vaše tři nejoblíbenější filmy?
Zuzana Stavná: Momentálně k nejoblíbenějším patří Velká nádhera od Sorrentina, Přežijí jen milenci od Jarmusche a třetí…. Nestačí dva?
Červený koberec: Kdyby přišla nabídka z Hollywoodu, jakého partnera byste si k sobě vybrala?
Zuzana Stavná: Já bych si vybrala Johnnyho Deppa a pak García Bernala. Tyhle dva.
Červený koberec: Když se vrátíme k filmu zakázané uvolnění, které se točí kolem svatby. Neinspirovalo Vás to, že byste chtěla prožít také Váš svatební den?
Zuzana Stavná: To určitě. Já bych chtěla prožít svůj svatební den. Ale díky Zakázanému uvolnění jsem si uvědomila, že nechci mít úplně tradiční svatbu. Nechci mít bílé šaty a chci, aby to bylo v menší společnosti. Třeba někde na vesnici a v kroji. To je taková moje představa.