Hana Vagnerová relaxuje při akrobatických skocích na trampolíně.
Herečku Hanku Vagnerovou zná široké spektrum divákům převážně díky jejím seriálovým rolím (On je žena!, Horákovi či Expozitura). V současnosti ji můžeme vidět na plátnech kin v netradičním počinu Michala Samira Hany a od června v komedii uznávaného režiséra Jana Hřebejka Zakázané uvolnění. Co na ni, hercké kolegy i štáb během natáčení útočilo a jaké tři filmy jsou její nejoblíbenější, nám mimo jiné prozradila v rozhovoru.
Červený koberec: Mohla byste nám přiblížit Vaši postavu ve filmu Zakázané uvolnění?
Hana Vagnerová: Film se odehrává v hospodě, kam svědkyně unese nevěstu. Je tam i barmanka. A všechny tři společně čekají na ženicha, který nepřichází. To je taková výchozí situace. Já hraji svědkyni, která s nevěstou není úplně kamarádka. V průběhu filmu se postupně odhalují skutečnosti, proč tomu tak je.
Červený koberec: Co Vás přimělo přijmout roli v Zakázaném uvolnění? Oslovil režisér přímo Vás nebo jste musela projít castingem?
Hana Vagnerová: Petr Kolečko napsal text přímo pro nás tři. Dělalo se to původně jako divadelní věc v Rubínu, na kterou přišel Honza Hřebejk. Zjistil, že ten text je natolik vtipný, že by mohl fungovat i ve filmu. Takže tím pádem odpadly starosti s castingem. (smích) A důvod, proč jsme to vlastně chtěli dělat, byl, že jsme ten projekt měli hrozně rádi. Bylo to na bázi kamarádství. A pracovat s Honzou Hřebejkem je věc, která se prostě neodmítá.
Červený koberec: Většinu času strávíte na place ve společnosti kolegyň Zuzany Stavné a Jany Strykové. Jak se Vám spolupracovalo? Nechyběl Vám mužský element? Nehádaly jste se? Přeci jen, tři ženské pohromadě.
Hana Vagnerová: My jsme kamarádky, takže ta situace byla dost zlehčená. Někdy je to v tom ženském kolektivu těžší, ale tady to díky Bohu bylo v pohodě. Mužský element tam zastupuje Ondřej Sokol a Igor Orozovič, kteří vlastně v divadelní podobně nejsou, ale ve filmu byli. Což bylo dost osvěžující, musím říct. Bylo to strašně skvělé, kamarádská půda… a doufám, že to na filmu bude vidět.
Červený koberec: V posledních několika letech jdete prakticky z projektu do projektu. Máte čas na odpočinek? Jak relaxujete?
Hana Vagnerová: Ono je to v té naší branži buď – anebo. Buď máte strašně práce, nebo koukáte doma do zdi. Takže ono je to s tím relaxem těžší. Nicméně, když už ho mám, tak se ho snažím užít. Snažím se zdokonalovat, jestli to tak mohu říct, abych nebyla závislá jen na herectví. Chodím na jazyky, snažím se cestovat, zajímat o věci… Jinak mám oblíbený sport, a to skákání na trampolíně, akrobacii. (smích) Dělám to, abych si vyčistila mozek. Musím se soustředit, abych někoho nezranila. Když skončí hodina, tak mám nádherně restartováno.
Červený koberec: Takže kdyby se objevila filmová nabídka se sportovní tématikou, tak byste neváhala?
Hana Vagnerová: Tak bych mohla. Přesně tak.
Červený koberec: Jste typ člověka, který si užívá volno, lenošení nebo nedokážete chvíli posedět na místě?
Hana Vagnerová: To vychází z té naší práce, jak člověk nikdy neví, co bude. Když vím, že budu mít dva týdny volno, a pak mě čeká zajímavá práce, tak si ho užít dokážu. Když ale přijde volno s tím, že nevím, co bude, tak mohu dělat věci, které mě baví, ale nervozity v břiše se nezbavím.
Červený koberec: Máte nějakou vysněnou filmovou roli?
Hana Vagnerová: To ani ne. Spíš si přeju dostávat se do zajímavých projektů, které mají co říct, budou o něčem a budou ve společnosti rezonovat. To by bylo super, kdyby se to dělo.
Červený koberec: Nyní Vás můžeme vidět ve filmu Hany a od června v Zakázaném uvolnění. Co Vy a další filmové projekty?
Hana Vagnerová: Já jsem celý rok dělala pokračování Expozitury 2, ale kdy půjde na obrazovku nevím. Doufám, že někdy na podzim. Teď mám jednu nabídku na film, u které bych byla strašně ráda, kdyby to vyšlo. Nicméně je to ve fázi čekáme na peníze. Nechci moc prozrazovat, protože by to byl zrovna zajímavý projekt se zajímavým člověkem.
Červený koberec: Prozradíte nám alespoň žánr?
Hana Vagnerová: Rozhodně to není třeskutá komedie. Podle scénáře je to film hodně k zamyšlení, vyprávěný přes silnou ženskou postavu.
Červený koberec: Chtěla jste být vždy herečkou?
Hana Vagnerová: Já jsem chtěla strašně být herečka již od malička. Pak jsem to jednu dobu změnila, protože mi šla matika a fyzika a měla jsem strach, že mi v herectví bude ta logika chybět. Tak jsem si dala přihlášku na Matfyz. Ale pak jsem se vrátila opět k herectví, i když tam ta logika není, ale je tam to něco, co mě táhne víc.
Červený koberec: Kdyby přišla nabídka z Hollywoodu, jakého partnera byste si k sobě vybrala?
Hana Vagnerová: García Bernal, mexický herec. Je fantastický. Asi by se jednalo spíše o mexický film, ale ty se taky točí v Hollywoodu. (smích)
Červený koberec: Kdybyste měla říct tři oblíbené filmy? Je jedno, jestli naše nebo zahraniční.
Hana Vagnerová: Asi 21 gramů. Teď nedávno jsem viděla Short Term 12, to je fantastický film. A třeba Věčný svit neposkvrněné mysli. Ale je mi strašně líto těch ostatních, které se tam nedostaly. Je jich totiž strašně moc.
Červený koberec: Mohla byste nám prozradit nějakou vtipnou situaci, která vás při natáčení Zakázaného uvolnění potkala?
Hana Vagnerová: Úplně vtipná mě žádná nenapadá. Ale točili jsme v takovém hájku u Bohumína. Bylo léto, strašné horko a hejna komárů. Ve filmu jsou pak situace, kdy máme úplně opuchlé obličeje, protože se na nás vyrojila hejna komárů a všichni tam stříkali těma sprejema. Ono se řekne letní film, ale není to úplně legrace.
Červený koberec: Zakázané uvolnění se točí kolem svatby, neinspirovalo Vás to, že byste chtěla prožít také Váš svatební den?
Hana Vagnerová: My jsme zasnoubeni s přítelem, který dělal kameru zrovna na tomto filmu. Jsme teda zasnoubeni asi dva roky a jsme oba tak produkčně neschopní, že to zatím necháváme tak. Myslím si, že je nám v tom dobře, tak to zatím nehrotíme.
