Všechny cesty vedou do hrobu / A Million Ways to Die in the West – recenze

Lze se na Divokém západě podělat i smíchy?
 
 
Snad aby nás ujistil, že mu nedošly oplzlosti, vyplnil Seth MacFarlane rok mezi dvěma díly svého Médi úvahou na téma, jak se asi ve westernové realitě pistolníků, indiánů a nevlídné krajiny dařilo naprostému slabochovi, ba přímo poseroutkovi. Na vlastních nohou by se zřejmě dlouho neudržel. Pomohou mu lekce mistryně ve střelbě a zatěžkávací zkouška od jednoho z nejzlejších desperátů?

MacFarlana je nutné chápat především jako stand-up komika, pro něhož je vlastní film příležitostí k nekonečnému troušení nových žertíků, přirozeně vyplývajících z života nebezpečnému místu a času děje. Odpovídá tomu také jeho „neherectví“, v němž se nesnaží stát úplně novým člověkem, ale také nechce být za každou cenu nereálnou karikaturou, jako v klasické parodii. Jeho chovatel ovcí Albert Stark jednoduše nikdy nepřestává být Sethem MacFarlanem, žádostivým trochu většího pódia.

Silné zesměšňování vlastních postav se vyplatí v případě Albertova slušňáckého kamaráda Edwarda (Giovanni Ribisi), jenž chodí s podobně potrhlou prostitutkou se zlatým srdcem Ruth (Sarah Silverman). Život protagonistovi naopak ztrpčuje až nepříjemně okouzlující mistr knírů Foy (Neil Patrick Harris). S částečně vážnou tváří a nevyčerpatelnou vitalitou se k obyvatelům arizonského městečka přidává Charlize Theron jako pistolnice Anna, která snad pomůže Albertovi získat nazpět jeho přítelkyni Louise (Amanda Seyfried). Vyzbrojen úsměvem charismatického šílence bezostyšně vraždí Liam Neeson v roli Clinche, vůdce banditů.

Různé herecké styly dávají dohromady příjemnou koláž.Různé herecké styly dávají dohromady příjemnou koláž, ale uchytí se v nějakém stabilnějším rámci? Na tom asi Sethovi dvakrát nesešlo. Obsah přece stojí na humoru a toho je několik druhů. Já sám mám mírnou slabost pro jeho vulgární podobu, nemůžu si hrát na morální rozhořčení. Ovšem při občasné povaze  šokujících fekálních obrazů si můžeme domýšlet, že scénáristická trojice jednoduše použila první věc, která ji napadla a již se nic nesnažila vylepšit.

O mnoho kvalitnější jsou různá upozornění na nedostatky minulosti – viz černohumorný název snímku. Konverzace je živá a v nečekanou chvíli klidně můžeme narazit na slavného herce přinášejícího odkaz na  jiný westernový příběh. Potřebujeme je jako sůl, jelikož Všechny cesty vedou do hrobu sice dějištěm a akcí spadají do tohoto žánru, po stránce atmosféry  jej ve skutečnosti napodobují jen minimálně, aniž by se snažily o poklonu milovaným dobrodružstvím, jaká je cítit z našeho Limonádového Joea nebo německé Manituovy boty. Seth nám nabízí príma jízdu a sebe jako správně ukecaného společníka. Jeho nabídka se těžko odmítá…
 
 

Když žena uzmula i mužovu zbraň, předběhla tak významně celý emancipační proces.

I jediná duše uzmutá veřejnému domu znamenala vítězství amerického protestantismu.

Dysstřelcie si vyžaduje trpělivost a cvičení po maličkých krůčcích.