Místa – recenze
Uvolní nám je nepřející mafiáni?
S Radimem Špačkem se vracíme do předminulého desetiletí, a to patrně proto, že se jedná o nejbližší dobu českého barbarství. Příběh se snaží navodit atmosféru takříkajíc (zatím) posledního období českého „barbarství“, éry nezkušenosti se svobodou a jejího zneužívání. Ačkoliv začíná historkou o lásce, končí bohužel válkou. Nezbývá, než čekat, v jak moc velký masakr vyústí…
Pro Adama (Vladimír Polívka) a Marka (Jan Cina) je už dlouhou dobu příznačná životní bezcílnost. Hlavně ten první je docela zklamáním pro svého otce (Robert Nebřenský) i dědečka (Ivan Romančík). Do Markova soukromí příliš nenahlédneme, jelikož to oficiálně není jeho příběh. Jako obvykle jim napomůže síla lásky, lépe řečeno přítomnost slečny Anny (Johana Matoušková). Dokud se samotná zápletka neobjasní, vyvolává ve vás snímek až dychtivé očekávání.
Kvalita kamery a obrazu opět dokazují, že se česká produkce blíží západnímu standardu. „Mlaďoši“ nejsou sice detailně profilováni, či snad ani nemohou oplývat hloubkou charakteru, ale právě díky jednoduchosti vynikne jejich váhání a nejistota v představách o životě. Zaboduje tak hlavně mladý Polívka.
Zdánlivá nepodstatnost na sebe jako lavina nabalí hrozné důsledky.Příběh se však skutečně rozebíhá až díky řadě nepřesvědčivě pospojovaných událostí, během nichž se dozvíme, že Annin otec (Jiří Štrébl) je místní kmotr a že Adamův dědeček má jistý škraloup z minulosti. Snaha porozumět a mladická prostořekost se našim rošťákům nevyplatí. Zdánlivá nepodstatnost na sebe jako lavina nabalí hrozné důsledky. Zrovna když doufáme v koncentrovanější děj, tak hořce zapláčeme, jelikož si budeme muset vystačit spíš s jeho náznaky. Dojde sice k jednomu rádoby silnému zvratu, jenže se to všechno semlelo tak náhle, že výsledek je stejně neosobní. Štrébl jako antagonista příběhu má o něco víc charismatu, když se tváří jako přítel. Jeho padoušský projev nemá daleko k teatrálnosti.
Střet velmi mocného muže s jeho protihráčem končí trochu bezradným poselstvím oslavujícím drastickou obranu, ale odsuzujícím násilí jako celek. Lze z něj vyčíst touhu po ukončení majetnictví, nekonečného vraždění a snahu o smířlivost.
Pořád ne a ne dospět.
Tlustý Tony potřebuje českého dvojníka.
„Když budeš zlobit, uslyšíš něco o Sudeťácích.“
Místa
Střet velmi mocného muže s jeho protihráčem končí trochu bezradným poselstvím oslavujícím drastickou obranu, ale odsuzujícím násilí jako celek. Lze z něj vyčíst touhu po ukončení majetnictví, nekonečného vraždění a snahu o smířlivost.
- Hodnocení