Dva dny, jedna noc (2014)
Premiéra v ČR: 4. 12. 2014 (Film Europe)
Synopse: „Mimořádně lidský a silný příběh z rukou mistrů filmového plátna.”
Autorská režisérská dvojice bratrů Dardennových již pravidelně každé tři roky přináší svým divákům nové celovečerní filmy, za které získává prestižní filmové ocenění. Jejich parketou jsou sociální dramata s tematikou rodiny, práce či hodnoty peněz, které se vyznačují pronikavou realističností a věrohodností, ale i naprostou absencí filmové hudby, dotvářející atmosféru událostí. Diváci se tak mohou nerušeně soustředit na bezchybné herecké výkony povětšinou neprofesionálních či méně známých herců. Nominace na Zlatou palmu z MFF Cannes, ale i cena za Nejlepší film z MFF v Sydney pro snímek Dva dny, jedna noc, jsou důkazem, že belgické režisérské duo dokáže zaujmout nejen diváky, tak i světoznámé filmové kritiky.
Sandra pracuje v místní solární elektrárně a právě se zotavuje z depresí, které byly důvodem její časté absence v práci. Vedení společnosti nemá zájem o takovéto zaměstnance, avšak nechce vystupovat ve zlém světle. Finální rozhodnutí o Sandřině osudu tak nechává na jejích kolezích, kteří mají určit, zda Sandra o práci přijde anebo ne. Pokud ano, budou si moci ponechat své roční bonusy ve výši 1000 eur, a pokud ne, tak o ně přijdou. Sandra se však nevzdává a během dvou dnů a jedné noci se ze všech sil snaží přesvědčit kolegy, aby se rozhodli v její prospěch. Sandřina prosba je jednoduchá: “Nelitujte mě! Jen se zkuste vžít do mé situace.“
Hlavní postavu ve filmu přesvědčivě ztvárnila francouzská herečka Marion Cotillard, která se tak zařadila k malé hrstce známějších a zároveň oceňovanějších herců (Olivier Gourmet, Jérémie Renier ad.), vystupujících ve filmech bratrů Dardennových.
Recenze:
Čekají na ni všechny možné reakce. Někteří se chytí za nos, jiní se před ní skrývají, další zdůrazňují, že k životu prostě nutně prémie potřebují. Člověk se nikomu z nich nemůže divit, jenže Sandře propuštění na duševním zdraví určitě nepřidá a její rodinu to poškodí i materiálně. Samozřejmě se na situaci ukazuje nemalá pokřivenost systému, jenž staví lidi proti sobě. Zároveň se díky okolnostem odhaluje křehkost jednotlivců a jejich objektivní snaha postarat se především o zajištění vlastních zájmů. Ať už jednali z jakýchkoliv pohnutek, nakonec příliš neotáleli a obrátili se proti nejslabšímu členovi svého kolektivu. Mohli mít strach o vlastní zaměstnání, ale to není tak jisté.
(photo&video: Diaphana Films)