Babovřesky 3 – recenze

„To se musím jít podívat, co je to za komedii!“
 
 
 
Říká se: „Do třetice všeho dobrého i zlého.“ Tímto heslem se řídil i režisér Zdeněk Troška a přináší nám již druhou letní trilogii. Po Slunce, seno… tu máme Babovřesky, které doputovaly do zdárného konce. I když, výraz „zdárný“, není tak úplně na místě…

Před dvěma roky jsme se seznámili s novou partičkou obývající vesničku Babovřesky. Komando místních drben ovšem nejen donáší, ale je i nebezpečné a neštítí se téměř ničeho. V druhém díle dokonce „milé“ babičky strkaly svoje vnučky do postele slavným hokejistům, s úmyslem zajistit jim lepší budoucnost a odstavit místní donchuány na druhou kolej. Sice to bylo překvapivé, ale i přesto byla dvojka o pár stupínků vydařenější a hlavně ucelenější než jednička.

Snímek je neuvěřitelně rozvleklý a působí, jako by tvůrci rezignovali naprosto na cokoliv…Závěrečný díl trilogie ve vzestupné tendenci rozhodně nepostupuje. Může se to sice zdát nepravděpodobné, ale ono to může být i horší. Tentokrát je středobodem všeho těhotenství a likvidace. Snímek je neuvěřitelně rozvleklý a působí, jako by tvůrci rezignovali naprosto na cokoliv, na ucelený příběh, na smysluplnost, na humor…  Občas se stane, že postava pronese omylem vtip, ale ten se většinou ztratí v množství pitvoření a přehrávání.

Babovřesky 3 se tváří tak, jako by měly jediný účel. Tvůrci dostali několik desítek produktů, které museli zakomponovat do „děje“ i do scénáře a náležitě zpropagovat. To se ve výsledku odráží v tom, že se naťukne určitý problém, začne se vehementně řešit, ukáže se produkt/služba (plyn, sedací polštářek, cestovní kancelář či některý z mnoha mléčných výrobků) a konec. Úkol byl splněn, jedeme dál. Máme plný košík a pouhých 108 minut. Ale největší podivností je bezesporu konec filmu, jenž jako by pocházel z jiné planety.

Letní komedie Babovřesky 3 má jediné poselství, a to vyhovět všem partnerům filmu a věnovat jim svých pět minut slávy. Že samotný snímek není vtipný a neustálé přenášení sýrů, polštářků a všemožných nápojů z místa na místo naopak diváka dohání k zoufalství, zřejmě nikomu nevadí. Ještě, že už je konec, protože těch pár zapomenutých směšných momentů za tolik desítek minut strávených v kině či před televizní obrazovkou opravdu nestojí.
 
 

Babovřesky málem lehly popelem…

Že by inspirace pro letošní letní sezónu?

Protřepat, nemíchat…