10.000 km – recenze
Může láska přežít vzdálenost 10.000 km?
Snímek, jenž Španělé vyslali do boje o Oscary, vypráví o láskyplném vztahu vystaveném náročné zkoušce. Partnerka Alex se vydává na roční stáž na druhý konec světa, a nedělá si o budoucnost se svým Sergiem starosti, protože si přece můžou neustále psát a volat, a co by se takovému dokonalému páru mohlo přihodit? Žádný z nich si z počátku neuvědomuje hrozící odcizení a změnu priorit.
Na začátku se seznámíme s dlouholetým láskyplným vztahem mladého páru, který už plánuje rodinu, ale místo toho se dočasně rozděluje. Sergio zůstává v Barceloně, jeho kariéra se nijak nevyvíjí, navíc žije v bytě plném vzpomínek i Alexiných věcí. Čeká, až se mu přítelkyně vrátí a budou zase pokračovat tam, kde skončili. Ona přitom v Los Angeles rozvíjí svůj umělecký projekt, poznává nový život a lidi. Odloučení mezi nimi postupně vytvoří propast, která je možná mnohem širší než 10.000 km, ne-li nekonečná.
Zamyslet se nad tím, zda nás mobily, sociální sítě či Skype opravdu spojují.Příběh hlavních hrdinů nám syrově a nepřikrášleně ukazuje, jak ani sebelepší vztah nemusí ustát dlouhodobé odloučení, přestože s moderními komunikačními technologiemi se to může zdát jako hračka. Chtě nechtě se musíme zamyslet nad tím, zda nás mobily, sociální sítě či Skype opravdu spojují a mažou vzdálenosti, nebo jde o iluzi a ve skutečnosti nás od sebe odcizují. Nezmění se náš milovaný jen v bezvýznamnou postavičku na monitoru?
Komorní snímek má zvláštní formu, vše staví na příběhu a dlouhých záběrech. Jen málokdy nám ukáže něco, co nevidí druhý partner na webové kameře. Tak jsme velmi snadno zataženi do příběhu a cítíme se jeho součástí. Atmosféra není zrovna napínavá, spíše plíživě znepokojivá, jak mezi postavami zavládne postupné odcizení. Příběh vždy poskočí o několik dnů či týdnů, abychom lépe pozorovali narůstající rozdíly. Je pochopitelné, že se hrdinové nevzdálili ze dne na den.
Velmi trefně vypíchne film vše, co nás v takové situaci může trápit a napadnout: fotky bavícího se partnera z párty s cizími lidmi, odložení nebo zapomenutí plánovaného telefonátu, neustálé přepisování myšlenek v e-mailu, výčitky, snaha o získání pozornosti… Snímek pak končí podobně, jako začal, ale vyznění už je zcela jiné.
10.000 km zdvihá varovný prst nad virtuálními vztahy, které si ale často vytváříme i s lidmi, kteří nejsou vůbec tak daleko. Technické vymoženosti nám nikdy nedají to, co skutečný kontakt a možnost se někoho dotknout, tančit s ním, nebo společně vařit večeři. Film tedy může oslovit širší publikum, než by se mohlo zdát. Jeho syrovost nás ale většinu času nechá chladnými, stejně jako chladne vztah Alex a Sergiho.
„Ale budeš mi posílat nahé fotky, ne?“
„Snad budu mít rychlé připojení…“
Láhev, nejlepší přítel člověka.
10.000 km
10.000 km zdvihá varovný prst nad virtuálními vztahy, které si ale často vytváříme i s lidmi, kteří nejsou vůbec tak daleko. Technické vymoženosti nám nikdy nedají to, co skutečný kontakt a možnost se někoho dotknout, tančit s ním, nebo společně vařit večeři. Film tedy může oslovit širší publikum, než by se mohlo zdát. Jeho syrovost nás ale většinu času nechá chladnými, stejně jako chladne vztah Alex a Sergiho.
- Hodnocení