10.000 km (2014)
Premiéra v ČR: festival 21. 2. 2015 (La PELÍCULA)
Synopse: Alexandra a Sergi jsou šťastně zamilovaní. Žijí v Barceloně a přejí si dítě. Vše se změní, když Alex dostane nabídku z LA, která by jí mohla výrazně pomoci v kariéře. Znamená to však odložit založení rodiny a opustit Sergiho. Nakonec se oba dohodnou. Moderní technologie, internet a snadné cestování přece hravě překonají jakoukoli vzdálenost. Realita je ale jiná a sebelepší virtuální náhražka se nevyrovná skutečnému kontaktu, fyzické přítomnosti milované osoby. Toto není příběh z naší doby, ale je to příběh o naší době. Marques-Marcet vytváří portrét lidí své generace, jak ho sám vnímá. Zaměřuje se na problém vztahů na dálku. Vyhází přitom z vlastní zkušenosti. Když před lety opustit Barcelonu a odstěhoval se od Los Angeles, zanechal za sebou řadu lidí, které měl rád a které pak nemohl vidět. Autor popisuje, že z tohoto konkrétního zážitku se zrodila myšlenka na film, vyvstaly obě hlavní postavy Alexandry a Sergiho, jejichž vztahovou krizi sledujeme. Zároveň jde o zajímavou úvahu o zrádnosti moderních komunikačních technologií, které nás snadno na chvíli oklamou, ale naše těla přesto trpí samotou či odcizením. Snímek 10 000 km je ukázkou velké části španělské produkce, kterou bychom mohli označit jako autorský film.
Roli Alex ztvárnila Natalia Tena. Věnuje se také hudbě a je známá například ze seriálu Hra o trůny, kde hrála Oshu. David Verdaguer hraje především divadlo. Režisér absolvoval například seminář vedený Víctorem Ericem a Abbásem Kiarostamím. Následně pobýval na tvůrčí stáži v rámci Berlin Talent Campus. Debutoval hraným dokumentem De Pizarros y Atahualpas (2009). Následoval další studijní pobyt na UCLA v Los Angeles. Produkční společnost Lastor Media sídlí v Barceloně a upozornila na sebe především dokumentárními filmy. Balseros (2002) byl nominován na Oscara. Také 10 000 km vybrala Španělská filmová akademie jako zástupce do kategorie Oscar za nejlepší zahraniční film. Přitom jde o film neznámého režiséra, natočený s malým rozpočtem, dvěma herci a ani téma není na první pohled výrazně atraktivní. Právě takovýchto filmů, jejichž silnou stránkou je osobitá výpověď a formální originalita, ve Španělsku vzniká každý rok více. Kromě úspěchu na Festivalu v Málaze byl film uveden v distribuci ve Spojených státech, kde Marques-Marcet již osm let žije.
Recenze:
Komorní snímek má zvláštní formu, vše staví na příběhu a dlouhých záběrech. Jen málokdy nám ukáže něco, co nevidí druhý partner na webové kameře. Tak jsme velmi snadno zataženi do příběhu a cítíme se jeho součástí. Atmosféra není zrovna napínavá, spíše plíživě znepokojivá, jak mezi postavami zavládne postupné odcizení. Příběh vždy poskočí o několik dnů či týdnů, abychom lépe pozorovali narůstající rozdíly. Je pochopitelné, že se hrdinové nevzdálili ze dne na den.
(photo&video: Lastor Media)