Divadelní herec i příležitostný DJ, to vše je Alexandr Borodin.
Mladý herec Saša Borodin má jasno, být divadelním hercem je to, co ho baví a naplňuje. Momentálně ho můžeme vidět v divadle La Fabrika ve hře High – Lety peklem, kterou nazkoušel pod režisérskou taktovkou Viktora Tauše. O tom, jak se s postavou devatenáctiletého drogově závislého Codyho seznamoval, co ho baví a čím zaujal na castingu, se nám svěřil v přátelském rozhovoru.
Červený koberec: Právě skončilo představení High – Lety peklem, ve kterém hrajete Codyho Randala. Mohl byste nám ho přiblížit?
Alexandr Borodin: Cody Randal je mladý devatenáctiletý kluk, který měl už od malička hodně špatný život. Měl hodně, hodně špatné dětství, musel pomáhat svojí mámě, která byla závislá na drogách. K těm drogám se taky sám uchýlil kvůli tomu, aby mu bylo dobře.
Červený koberec: Role Codyho je poměrně psychicky náročná, jak jste se s ní sžíval? Jak se vám zkoušela?
Alexandr Borodin: Začátky byly hodně těžký. To jsem vůbec nevěděl co se sebou. Nakonec mi ale režisér Viktor Tauš hodně poradil a pomohl. Seznámil jsem se s několika lidmi, kteří mají s tímto problémy. Vlastně jsem to odkoukal a zároveň i naučil.
Červený koberec: Musíte se před každým představením do role nějak speciálně dostat?
Alexandr Borodin: Začátky byly horší, teď už to jde snadněji. Docela mi to ale trvalo, než jsem se do toho dostal.
Červený koberec: Jak jste roli Codyho získal? Zavolali vám, nebo jste musel absolvovat casting?
Alexandr Borodin: Obojí. Nejprve mi zavolali a pak jsem absolvoval casting.
Červený koberec: Bylo náročné prosadit se mezi ostatními zájemci? Jak výběr probíhal?
Alexandr Borodin: Na casting bylo pozváno hodně kluků. Chodili jsme ale po jednom, každý jiný den. Nakonec jsem se dostal do finále, kde jsme zbyli dva kluci. A oni si vybrali mě. Asi jsem se jim nejvíce líbil. (smích)
Červený koberec: Čím si myslíte, že jste nejvíce pana režiséra zaujal?
Alexandr Borodin: Asi mýma pohybama. (smích)
Červený koberec: V High – Lety peklem hrajete spolu s Martinem Pechlátem a Evou Jeníčkovou. Jak se vám spolupracuje? Sedli jste si?
Alexandr Borodin: Sedli jsme si právěže parádně. Martina úplně zbožňuju a vzal jsem si od něho spoustu zkušeností. A Eva, to je taky neskutečný člověk. Já jsem strašně rád, že jsem je mohl poznat, protože mě toho spoustu naučili a mají mě rádi, za což jsem strašně rád.
Červený koberec: Toto není vaše první divadelní role, hrál jste například v Sen čarovné noci indického chlapce. Mohli jsme vás vidět i někde jinde?
Alexandr Borodin: Hrál jsem ještě ženicha v Apartmá v hotelu Plaza. Taková malá role na konci. Role Codyho je vlastně moje největší role v divadle.
Červený koberec: Vy jste vždy toužil po tom být herec? Studoval jste i hereckou konzervatoř.
Alexandr Borodin: Když jsem se rozhodoval, kam půjdu na střední, tak jsem si vybral konzervatoř v Praze. Tam jsem studoval čtyři roky a pak jsem odešel.
Červený koberec: Byl to vždy váš cíl být herec? Nebo jste přemýšlel, že byste se věnoval i něčemu jinému?
Alexandr Borodin: Byl to můj cíl od té doby, co jsem se jako malý přihlásil do dramatického kroužku. Tam mě to hodně bavilo, protože se mi líbilo, že se můžu předvádět před ostatníma ze školy. Jak mě to začalo bavit, tak jsem si říkal, kam jinam bych šel na střední než na konzervatoř? Zkusil jsem to a dostal jsem se.
Červený koberec: Lákal by vás i film nebo dáváte přednost divadlu?
Alexandr Borodin: Film mě taky baví. Točil jsem studentské filmy, seriály v televizi…, ale není to ono. Divadlo mi dává nejvíc a nejvíc ze všeho mě baví.
Červený koberec: Ve volném čase se zabýváte hudbou. Mohl byste nám to trochu přiblížit?
Alexandr Borodin: Občas dělám DJ na oslavách, narozeninách, párkrát jsem si zahrál v klubu. Ale jsou to spíš takové bokovky.
Červený koberec: Kdybyste měl diváky pozvat na představení High – Lety peklem, na co byste je nalákal?
Alexandr Borodin: Diváci by měli High – Lety peklem vidět hlavně kvůli tomu, že to představení je o pravdě, o lži, o tom, že lidé, kteří jsou na tom špatně, za to nemusí nutně moci a že se trápí. Tohle by lidi mohlo zajímat a měli by to vidět.