Recenze: Papežův vymítač je laciný horor plný ohraných momentů a nesympatických postav

Co se stane, když se rodina přestěhuje do nového bydlení?

No přece hned záhy zjistí, že v jejich novém domě straší. A někoho z nich, ideálně toho nejmladšího člena, posedl ďábel. Nesmíme také opomenout, že se rodina sestává z matky samoživitelky a několika dětí, protože rok předtím je postihla tragická nehoda, při které přišli o otce. No, a když se v jejich novém obydlí začnou dít zvláštní věci a jedno z dětí se začne chovat divně a mluvit cizím hlasem, tak na místo povolají kněze, který je zároveň exorcistou. V tomto konkrétním případě k nim přicestuje tento pomyslný zachránce až ze samotného Vatikánu, je to totiž papežův dvorní vymítač (jak napovídá název).

Averyho Papežův vymítač je plný jednoho klišé za druhým.Tak lze ve zkratce shrnout nový hororový snímek Juliuse Averyho, mezi jehož poslední díla patří například Samaritán. Averyho Papežův vymítač je plný jednoho klišé za druhým, jak ilustruje úvodní odstavec (rodina se nastěhuje do nového domu, ve kterém straší a jedno z dětí posedne démon). Tuhle premisu jsme viděli už tolikrát – Exorcista, V zajetí démonů (1, 2 i 3), Paranormal Activity, Horor v Amityville a další – příběh proto není ani trochu originální, byť se inspiruje skutečným otcem Gabrielem Amorthem (který byl doopravdy papežův exorcista) a jeho zápisky.

Samotný nápad se tak zdá na první pohled zajímavý a do jisté míry originální, ale zkrátka selhává po příběhové stránce. Avery a scenáristické trio Evan Spiliotopoulos, Chester Hastings a R. Dean McCreary se očividně snažili navázat na úspěch již zmiňované filmové série V zajetí démonů, která též částečně čerpá ze skutečných událostí, a to i s tím, že v závěru snímku ambiciózně navozují na možné sequely. Tvůrci však ve svém zpracování neúprosně selhali a přinesli místo toho neoriginální snímek, plný otřepaných prvků, chaotického děje, nesmyslně napsaných postav a předvídatelných lekaček. On samotný fakt, že se na scénáři podíleli tři lidé, většinou nevěstí nic dobrého, a tady tomu bohužel není jinak.

Zmíněné postavy, snad s výjimkou otce Amortha, jsou napsány velmi nekoherentně a jejich chování zkrátka většinu času spíše irituje než cokoliv jiného. Řeč je především o ústřední rodině, které se ve filmu dějí veškeré zlé a nadpřirozené věci. Ta se sestává z Julie a dvou dětí, starší Amy a mladšího Henryho. Všechny tři postavy nemohly být vyobrazený více stereotypně – Julia jako zmatená matka samoživitelka, Amy jako rebelující teenagerka a Henry jako zamlklé podivínské mladší dítě, které je následně posednuté. Mimo tyto základní charakteristiky (a to, že jim zemřel otec) se však o této rodině nedozvídáme nic dalšího, postavy nemají další rozměry a nedostáváme žádné hlubší pozadí, a tak ani důvod, proč bychom jim vlastně měli fandit a investovat svou pozornost do jejich osudů.

Nadto pak scenáristé činí své postavy prostinkými a jejich jednání nesmyslné, což je však standardem všech hororů. Co je však neodpustitelné, je zobrazení ženských postav, které jsou zde až okatě sexualizovány. Julia i Amy jsou neustále zobrazované v lehkém odhalujícím oblečení, které není nijak ospravedlněno a působí prostě jako pěst na oko. V jedné scéně například Julii vzbudí uprostřed noci jakýsi hluk, tak ho jde prošetřit – oblečená jen v tílku a kalhotkách a třesoucí se zimou. Amy se pak po celý čas děje pohybuje v kraťoučkých šortkách a odhalujícím tílku, což je ještě více alarmující, neboť má být nezletilá. Ve filmu se pak objevují ještě dvě další ženské postavy jako přeludy z minulosti, které se zobrazují otci Amorthovi a jeho druhovi otci Esquibelovi, ani ty bohužel nejsou ušetřeny – jedna je nahá a politá krví, druhá v tenké noční košili. Zkrátka toto zobrazení žen je nevkusné, potupné a objektivizující a tvůrci snímku by se měli nad svými volbami trochu zamyslet.

Moc nepomáhají ani herecké výkony. Alex Essoe jako Julia je křečovitá a její přednes nepřirozený a iritující, stejně je na tom i Laurel Marsden coby Amy. O nic lepší není ani Peter DeSouza-Feighoney coby ďáblem posednutý Henry. Ten se sice aspoň trochu snaží, ale mladý herec bohužel podává velmi slabý a nepřesvědčivý výkon, zvláště pak co se týče momentů, ve kterých mu má z úst promlouvat démon, ale vizuály a audio zkrátka nesedí a tyto scény tak ztrácí na uvěřitelnosti a „děsivosti“.

Celou podívanou zachraňuje akorát Russell Crowe, který je bezesporu hlavním tahounem. Crowe podává kvalitní výkon a svým charismatem výrazně zastiňuje své herecké kolegy. Dobrou oporou je mu i Daniel Zovatto coby otec Esquibel, který odvádí solidní výkon a dobře Croweovi sekunduje. Poněkud menší vedlejší roli jako papež pak zastává herecká legenda Franco Nero. Ten podává výrazný výkon a ve svých scénách vyzařuje určitou autoritativností.

Papežův vymítač je tak v závěru rozporuplným snímkem. Příběhově nabízí jedno klišé za druhým a skoro nic originálního (i když se o to snaží). Hlavní postava je sice zajímavá a Russell Crowe odvádí kvalitní práci, ale zbytek postav je zkrátka iritující a špatně zahraný i napsaný (jako by se snad tvůrci vyčerpali u psaní titulního protagonisty a na zbytek jim nezbyl čas). Nehledě pak na nevkusné zobrazení žen, které je skutečně do očí bijící. Zkrátka, jste-li milovníky hororu, tak tuhle podívanou můžete s klidem vynechat.

Odstup, Satane!

Tak jo, je na čase prozkoumat tenhle děsivý barák.

Co je to tam nahoře slyšet za divné zvuky?

40%

Papežův vymítač / Pope's Exorcist

Papežův vymítač je tak v závěru rozporuplným snímkem. Příběhově nabízí jedno klišé za druhým a skoro nic originálního (i když se o to snaží). Hlavní postava je sice zajímavá a Russell Crowe odvádí kvalitní práci, ale zbytek postav je zkrátka iritující a špatně zahraný i napsaný (jako by se snad tvůrci vyčerpali u psaní titulního protagonisty a na zbytek jim nezbyl čas). Nehledě pak na nevkusné zobrazení žen, které je skutečně do očí bijící. Zkrátka, jste-li milovníky hororu, tak tuhle podívanou můžete s klidem vynechat.

• Hodnocení