Tintinova dobrodružství / The Adventures of Tintin – recenze

Mladý investigativní novinář Tintin se pouští do záludných zákoutí nové záhady s věrným Filutou po boku.
 
 
Málo kdo nezná Tintinova dobrodružství od belgického autora Hergého vlastním jménem George Remi. Tintin se narodil roku 1929 a Hergé ho tvořil pro něho typickým stylem čisté linie. Tato výtvarná technika ovlivnila i další umělce, jmenujme např. Andyho Warhola. V příbězích mladíka Tintina si každý najde svůj oblíbený žánr. Mísí se tu dobrodružné příběhy, detektivní romány, fantasy, vědecká fantasy, satira a vše završují a spojují komediální prvky. Tintin se dočkal již mnoho zpracování. Poslední zfilmované Tintinovo dobrodružství vychází ze tří knih: Tajemství Jednorožce, Krab se zlatými klepety a Poklad Rudého Rackmana.

Režisér snímku Steven Spielberg měl na Tintina již dlouho zálusk, dokonce se spojil se samotným autorem. Bohužel díky Hergého smrti nedošlu k hlubší spolupráci. Než nynější podoba filmu spatřila světlo světa, uplynulo téměř 20 let. Ale čekání se vyplatilo. Tintinova dobrodružství v sobě snoubí vyspělou technologii, hodnotnou a propracovanou literární předlohu a vytříbený režisérský um.

Hned první záběr filmu Vám vnutí otázku: „Je to skutečnost nebo animace?“ Mohu Vám zaručit, že se takto ptát sami sebe nebudete pouze jednou. Postavy jsou sice stylizované, dle komiksové předlohy, ale to jim na kráse jen přidává. Pohyby a mimika jsou téměř dokonalé. To vše díky motion capture technologii.

Reportér Tintin se opět namočil do pořádné kádě problémů a půjde nejen jemu doslova o krk. Vše se točí kolem záhady, prokletí a honby za pokladem. Jako v každém podobně zaměřeném filmu, ať již kresleném nebo hraném budeme spolu s hlavním hrdinou objevovat indicie, unikat nebezpečí a pomalu, ale jistě se posouvat ke zdárnému cíli. I tady Vás nečeká nic jiného. Záleží ale na podání. Tintin (Cca 17 – 19 letý mladík) má „pod čepicí“, věrného psího přítele a základní výcvik v nejen pouličních rvačkách. Vše není až tak předvídatelné a nejvíce sympatické je, že i Tintin není neomylný a udělá občas chybu.

Děj hezky odsýpá a nenechá Vás nudit se. Chvilkami je příběh komornější a napínavý, chvíli se budete smát, anebo budete unášeni pořádně našláplou akční vlnou. Zejména jedna z honiček je opravdu dechberoucí. Prolínačky jsou obvyklou součástí filmů. „Tintinovské prolínačky“ se mi ovšem obzvláště líbily. Zmenšující postavy jsou zakomponovány do další scény, kde jsou např. zašlápnuty v kaluži vody. Opravdu povedené.

Zatím se zdá, že film nemá žádná negativa. Mne osobně trochu vadila nerozhodnost, pro koho je film určen. Dětské publikum je jasné. Dabing, animace, hezké barvičky, roztomilé známé postavičky a všechno dobře dopadne. Některé scény pro ně ovšem opravdu nejsou. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale věčně opilý kapitán Haddock, který dokáže správně fungovat jen s lahví alkoholu v ruce, není zrovna dobrým vzorem. A vraždy a některé rvačky taky nejsou nejvhodnější. Navíc opravdu malé děti spoustu věcí nemají šanci pochopit a začnou se nudit. Film je přístupný pro všechny, tak se musíme spolehnout jen na zvážení samotných rodičů.
 

Ruce vzhůru nebo střelím!

Pane, neznáme se odněkud?

Výlet po moři se může  kdykoliv otočit o 180°.