Zajímá vás, co je to BIM BAM? Čtěte dále…
Mortadelo a Filemón, dva antibondové z malého španělského města jdou znovu do akce. Jejich velké okurkovité nosy se snaží vyčmuchat neblaze proslaveného lupiče sejfů a my se celý film snažíme přijít na to, pro koho ten film vlastně natočili!
Prvních deset minut je nadějných, vtipných, animace vypadá jako poctivě odvedený kus řemeslné práce, český dabing povedený. Kdo neviděl předchozí díly, culí se před plátnem v radostném očekávání. Jenže pak! Pak se probudí ze sna stejně jako hlavní postava. Ne že by se dabing a animace po úvodních snímcích zkazily a nenašlo se pár chytrých nápadů a originálních žertů i později, ale…
Děj dalších osmdesáti minut je zkrátka o tom, že agenti dostávají jednu ránu za druhou, do hlavy, nejčastěji do zubů, ale i jinam. Naskakují jim obří boule a špičáky se odlamují od dásní, aby se zase v dalším momentě hlavní postavy objevily jako ze škatulky. To by nevadilo, řeklo by se takový Tom a Jerry ve španělském podání. Jenže čeho je moc, toho je příliš, a taková salva pádů a ran diváka ve výsledku nudí, nebo přinejlepším nerozesměje.
Někomu šáhnete do zadku, chytnete ho za koule a vlastně ho převrátíte naruby.Nechceme Javierovi Fesserovi křivdit, věříme, že režii i scénář připravoval s láskou, a možná jen český divák nerozumí španělské srandě. To by ostatně vysvětlovalo i fakt, proč Fesserův hraňák Agenti dementi z roku 2003 pětkrát oceněný cenou Goya u nás figuruje na žebříčku nejhorších filmů. Ale vraťme se k úvodní otázce, kdo je pro tohle dílo cílovou skupinou. Děti? To sotva. Oslovení demente, debile a idiote lítá v příběhu sem a tam, až si člověk zasteskne po Rychlých šípech a má chuť jeden výtisk poslat do Španělska. A klíčové BIM BAM, které plánuje provést agentovi z vězení propuštěný zloduch, spočívá v tom, že někomu šáhnete do zadku, chytnete ho za koule a vlastně ho převrátíte naruby. Dětem? Opravdu?!
Pro děti jsou Agenti dementi příliš vulgární a hrubí (nehledě na ta obří poprsí a houpající se zadnice kreslených dam), pro dospělé to zase nemá švih. Možná pár panáků nebo šest až osm piv (dle váhy dospělého diváka) by před projekcí bodlo. Abstinentům a mladistvým doporučuji vzít si s sebou mobil, a to nikoliv pro pirátské natáčení, ale pro ukrácení dlouhé chvíle…
Poznámka: Zmínka o pití alkoholu je samozřejmě myšlena v žertu. Vůbec to nezkoušejte, stejně by to nejspíš nepomohlo.
„Šéfe, vy jste v televizi!“
„Nebojte, hned v dalším snímku budu jako nový!“
A fofrem do Tajné vládní agentury pro zbrusu nový sejfík, tentokrát fikaně přidělaný ke zdi fakt kvalitní lepicí páskou.
Agenti dementi / Mortadelo y Filemón contra Jimmy el Cachondo
Děj dalších osmdesáti minut je zkrátka o tom, že agenti dostávají jednu ránu za druhou, do hlavy, nejčastěji do zubů, ale i jinam. Naskakují jim obří boule a špičáky se odlamují od dásní, aby se zase v dalším momentě hlavní postavy objevily jako ze škatulky. To by nevadilo, řeklo by se takový Tom a Jerry ve španělském podání. Jenže čeho je moc, toho je příliš, a taková salva pádů a ran diváka ve výsledku nudí, nebo přinejlepším nerozesměje.
- Hodnocení