Rudý kapitán – recenze

Drsná detektivka odhalující démony minulosti. 
 
 
 
Píše se rok 1992, Československo je na pokraji rozpadu. Policista Richard Krauz (Maciej Stuhr) z Oddělení vražd se dostává k případu vykopaných ostatků umučeného kostelníka Kloknera. Hřebík v hlavě, zlámané prsty, špendlíky pod nehty, nic pěkného. Kostelník byl pohřben narychlo, očividně se někdo snažil, aby jeho smrt zůstala tajemstvím. Jenže detektiv Krauz se rozhodne vypátrat pravdu navzdory nesouhlasu svých kolegů, mj. detektiva Eduarda Burgera (Marián Geišberg) a vyšetřovatele Ivana Canise (Martin Finger). Ukazuje se, že Kloknera umučila StB kvůli tajnému spisu, který se mu neměl dostat do rukou. Stopy Krauze dovedou až k Rudému kapitánovi, jehož brutální výslechy přežil málokdo. Ale opravdu za vraždou Kloknera nestojí něco hlubšího?

Krimi thriller vznikl na motivy skutečných událostí…Krimi thriller vznikl na motivy skutečných událostí podle knihy Rudý kapitán od uznávaného slovenského spisovatele Dominika Dána. Scenárista Miro Šifra (ve spolupráci se spoluscenáristy Michalem Kollárem a Annou Fifíkovou) odvedl skvělou práci, když z poměrně rozsáhlého díla vytvořil napínavou detektivku zobrazující podivnou atmosféru v ČSR krátce po revoluci. Komunisti padli, ale za jejich zločiny je nikdo nesoudí. Všichni se snaží zapomenout na minulost a začít nový život. Jenže detektiv Krauz při vyšetřování poodkryje pohnuté životní příběhy několika postav, konkrétně agenta Ranince (Michal Suchánek), archivářky Mariky (Zuzana Kronerová), stařičkého faráře Janetky (Ladislav Chudík) i Rudého kapitána. Přiblíží tak divákům nejen poměry 90. let, ale i praktiky z dob komunismu.

Mohlo by se zdát, že česko-slovensko-polská koprodukce nebude fungovat. Režisér Michal Kollár ale věděl, co dělá, a celkový výsledek působí velmi přirozeně. Města, ve kterých se natáčelo (např. Praha, Olomouc, Bratislava, Krakov), se za více než 20 let velmi změnila. Ale díky počítačovým trikům si připadáme opravdu jako v „devadesátkách“.

Snímek divákům nabízí napínavý děj podkreslený dramatickou hudbou. Nechybí bojové scény ani promyšlené dialogy. Kvalitu filmu podtrhuje herecké umění, hlavní aktér Maciej Stuhr vložil do filmu doslova krev, pot a slzy. Snímek dokáže oslovit jak lidi, kteří dobu komunismu a počátek 90. let prožili, tak mladší generaci. Pár scén zbytečně narušuje celek (pobodání detektiva Burgera) a některé momenty působí nedůvěryhodně až přehnaně. Ve výsledku je však Rudý kapitán povedenou detektivkou se vším všudy.
 
 

Detektiv Krauz s lebkou probodnutou hřebíkem.

Je archivářka Marika klíčem k záhadě?

Že by vraždu zavinila církev?