Road-Movie – recenze

Studentský film, co neurazí ani nenadchne.
 
 
 
Student ekonomie Jakub (Matěj Merunka), který v Praze vlastní úspěšnou start-upovou cestovní kancelář, odjíždí na víkend domů na rodinnou oslavu do rodné Telče. Na Moravě si odbude pár panáčků na zdraví a vydává se za svou kamarádkou Ilonou (Agáta Kryštůfková).  Po společně stráveném odpoledni vzniká spontánní nápad nasednout do auta, někam daleko odjet a na chvíli uniknout skutečnému světu.

Po cestě vzpomínají na společné dětství, vyprávějí si, co se událo od té doby, kdy se viděli naposledy. Ilona chtěla studovat medicínu, ale přišla o iluze a školy nechala. Jakub naopak razí heslo, že svět není jenom pohádka a jde nahoru, ale za cílem, který nezná. Oběma ale něco chybí.  Co vlastně chtějí?

Hlavní myšlenka filmu je bezesporu skvělá a aktuální. Hlavní myšlenka filmu je bezesporu skvělá a aktuální. Mladí lidé, kteří stojí na startu své profesní budoucnosti před dilematem, kterou cestou se jejich život vydá. Ze zápletky by se ale dalo dostat víc než záběry na auto řítící se Vídní, jeden skvělý dialog v rakouském baru o ideální bezstarostné budoucnosti, ze které zůstává jenom pohled ve schránce po návratu reality.

Road-Movie ukázalo to nejlepší už v traileru. Kdo se před návštěvou kina podíval na upoutávku a těšil se na romanticky laděný film o hledání sama sebe, bude při ochodu zklamaný. V samotném snímku zůstává jen kvalitní kamera. Anotací slibované přirozené dialogy se nekonají, rozpravy působí naopak velmi křečovitě, a když už to vypadá nadějně, začnou protagonisté mávat kukuřicí nebo pokřikovat na Rakušany, ať napadnou Česko. Nerozluční kamarádi o sobě nic nevědí, hrdinčin otec nehledá svoje auto, projet půl Rakouska i se zastávkami na cyklojízdu noční Vídní a pár podniků se dá stihnout během jedné noci včetně návratu.

Co se naopak podařilo, tak vykreslit studentský život – párty, poloprázdná lednička, nevázané seznamování a nutnost být neustále online. Ocenit je potřeba natáčení na skutečných místech, kde se děj odehrává. Absolventský film Martina Jelínka z pražské FAMU se tak dá považovat za jeden ze zdařilejších studentských filmů, který nabídne oddechovou podívanou. Neurazí, ani nenadchne.
 
 

Na chvíli se zastavit a užívat si života…

Tak jedeme. Do Vídně a ještě dál!

A co třeba na snídani do Benátek?