Recenze: Renfield nabízí spoustu krve a nevyzpytatelného Nicolase Cagea jako Drákulu

Je načase vymanit se z tohohle toxického vztahu.

Robert Montague Renfield už několik desítek let pracuje pro, mírně řečeno, problematického šéfa, který mu doslova pije krev. Být Drákulův podřízený zkrátka není nic jednoduchého. Ale Renfield už toho má dost a jednoho dne se rozhodne svému nadřízenému postavit a začít žít život podle svých představ. Jenže to se z Drákulovy strany nesetká s úplně vlídným přijetím, a Renfieldova “výpověď“ vyústí ve sled nečekaných událostí a prolití mnoho, mnoho krve…

Ano, tahle černá akční komedie je plná krveprolití.Ano, tahle černá akční komedie je plná krveprolití. Tvůrci v čele s režisérem Chrisem McKayem (LEGO Batman film, Válka zítřka) se skutečně nestranní krvavých scén, jde přeci jen o adaptaci drákulovského příběhu, a tak dá rozum, že tam tato lidská tekutina bude hrát výraznou roli. Najdeme zde opravdu hodně krutých scén, ve kterých jsou postavám urvány končetiny, vnitřnosti z nich lezou ven, jsou rozpůleni a hlavy padají jedna básně. Renfield skutečně není pro slabší povahy, a ne každému se může tato jeho krvavá stránka zamlouvat.

Na druhou stranu však McKay a spol. zprostředkovávají tyto explicitní scény tak, že je jasné, že nemají být brány příliš vážně. Krvavé akce je zde až přehnaně moc a je zřetelné, že ji tvůrci vnímají jako jeden z opakujících se gagů. Samotné provedení těchto bitek je pak poměrně kreativní a esteticky působivé, je zkrátka znát, že se v nich McKay a jeho tým vyžili. Jedná se o bezesporu výrazný vizuální prvek.

Renfield je po vizuální stránce působivý z více důvodů, nejen ze zajímavého využití krve. Celá podívaná se odehrává v odstínech červené, tyrkysové a černé, které jí udávají jakýsi temný mysteriózní tón a navozují tu správnou hororově-komediální atmosféru. Za pochvalu stojí i masky a skutečně děsivý a věrohodný make-up, především pak rozpadající se obličej Drákuly, který je Nicolas Cage nucen nosit po dobrou část filmu.

Ale jeho Drákula se nesestává pouze z masky. Ne, jeho charakter mu udává hercův svérázný výkon. Jeho obvyklé (občas až extrémní) přehrávání je zde vítané a k postavě okázalého Drákuly, který si krade celou show pro sebe, prostě sedí. Druhou hvězdou snímku je pak Nicholas Hoult v roli titulního Renfielda, který odvádí kvalitní kus práce. Jeho uťápnutý sluha Drákuly, který toho už má dost, je přesvědčivý a poutavý protagonista, kterého zkrátka baví sledovat. O něco slabší je však Awkwafina v roli policajtky Rebeccy, jejíž výkon je troch strnulý a nesedí do celkového tónu snímku a k postavám Renfielda a Drákuly. V neposlední řadě stojí za zmínku i Ben Schwartz, jehož role je sice menší, ale díky jeho výkonu hodnotná a výrazná.

Po příběhové stránce pak Renfield přináší poměrně solidní vyprávění, které baví od začátku až do konce. A to z velké části kvůli zmíněné téměř neutichající a nabité akci. Děj je však koherentní, jednání postav dává smysl a samotná zápletka má pointu a uspokojující vyústění, i když je celkem předvídatelné. Je pouze škoda, že tvůrci většinu nejzajímavějších momentů ukázali již v druhém traileru, kterému je proto lepší se vyhnout.

Za zmínku pak stojí i hudební doprovod, pod kterým je podepsán Marco Beltrami (Tiché místo, Le Mans ’66). Hravý soundtrack dotváří celkovou atmosféru a nabízí klasické dunivé orchestrální prvky, na které jsme u Drákuly zvyklí. Skladby navíc dodávají akčním scénám drive a umocňují napětí v momentech, kdy je to potřeba.

V závěru je Renfield poměrně solidní krvák, který zkrátka baví. Největším tahákem je zde bezesporu Cageův nápaditý Drákula, který svým přehráváním prostě nezklame. Skvělý je i Houltův titulní Renfield, jež si s Cagem na plátně velmi dobře rozumí. Nejvýraznějším prvkem jsou pak akční scény, ve kterých se nešetří umělou krví a rozhodně tak nejsou pro slabší povahy, i když je McKay a spol. zprostředkovávají nadneseně a s plno komických prvků. Renfield tak dohromady sice není žádným kinematografickým veledílem, ale je přesně tím, co bychom od něj očekávali – nezávaznou odlehčenou krvavou podívanou s kupou uvědomělého humoru – a právě proto stojí za to vidět.  

Jmenuji se Renfield a mám problematického šéfa.

Pěkný svetr můj milý!

Tak na tobě si teda pochutnám!

75%

Renfield

V závěru je Renfield poměrně solidní krvák, který zkrátka baví. Největším tahákem je zde bezesporu Cageův nápaditý Drákula, který svým přehráváním prostě nezklame. Skvělý je i Houltův titulní Renfield, jež si s Cagem na plátně velmi dobře rozumí. Nejvýraznějším prvkem jsou pak akční scény, ve kterých se nešetří umělou krví a rozhodně tak nejsou pro slabší povahy, i když je McKay a spol. zprostředkovávají nadneseně a s plno komických prvků. Renfield tak dohromady sice není žádným kinematografickým veledílem, ale je přesně tím, co bychom od něj očekávali – nezávaznou odlehčenou krvavou podívanou s kupou uvědomělého humoru – a právě proto stojí za to vidět.  

• Hodnocení