Krycí jméno Holec – recenze
Krycí jméno Holec, film natočený v česko-rakouské koprodukci na motivy povídky Jana Němce má být mimo jiné i vzpomínkou na nedávno zesnulého režiséra. A opravdu, paralel s tímto významným českým filmařem je zde hned několik. Hlavní postava ztvárněná Kryštofem Hádkem má být sám Němec, režimem perzekvovaný umělec.
I když textová předloha (Italská spojka) dobře zasazuje konstruovaný příběh do dobového kontextu, film už tak přesvědčivý není. Rakouští scenáristé vytvořili poněkud pomatenou, hodinu a půl dlouhou kombinaci různých žánrů.
Už od začátku je divák poněkud zmaten, neboť bez hlubší znalosti historického kontextu mu uniká smysl některých postav. Objevuje se zde ředitel rakouské televize, který vystupuje v socialistickém Československu a dělá nějaké hovory z Prahy. Ačkoliv si potom zakládá na své novinářské nezávislosti, uchází mu evidentní propagandistický smysl celého pořadu. Z jeho spolupráce s StB pak vychází celá zápletka.
Je to kombinace historického dramatu, vzpomínky na talentovaného režiséra, melodramatu, bondovky a softporna. Děj je zmatek nad zmatek. Je to kombinace historického dramatu, vzpomínky na talentovaného režiséra, melodramatu, bondovky a softporna. Dále pak haprují některé detaily. Jak mohli stihnout být odpoledne ve Vídni, když dopoledne ještě natáčeli tanky? Místo oběda si střihli milenecké hádky a filmy, které vezli do večerního vysílání rakouské televize asi stihli vyvolat v autě.. A takových, ne úplně domyšlených pasáží je tu celá řada.
Ve filmu se hovoří převážně německy, k čemuž se dá pochválit relativně dobrá jazyková připravenost českých herců. Co se ale pochválit nedá je režie, kterou jsou postavy vedeny. Jednání mnoha vedlejších rolí působí bezmyšlenkovitě a hloupě. Divák tu a tam dostane dojem, že daná osoba je pro děj v podstatě zbytečná.
Těžko říct, co by na tento počin říkal Jan Němec, jehož vzpomenutím má snímek být. Co na něj říká veřejnost, se však ví. V Rakousku, kde byl film představen 21. srpna, zmizel z kin po necelých dvou týdnech.
Film má být vzpomínkou na Jana Němce, přičemž je podle něj napsána postava režiséra Honzy.
Děj je zasazen do dění okolo 21. srpna 1968.
Hlavní zápletkou je snaha StB kompromitovat ředitele rakouské televize.
Krycí jméno Holec
Už od začátku je divák poněkud zmaten, neboť bez hlubší znalosti historického kontextu mu uniká smysl některých postav. Objevuje se zde ředitel rakouské televize, který vystupuje v socialistickém Československu a dělá nějaké hovory z Prahy. Ačkoliv si potom zakládá na své novinářské nezávislosti, uchází mu evidentní propagandistický smysl celého pořadu. Z jeho spolupráce s StB pak vychází celá zápletka.
- Hodnocení