Jiří Slečka, režisér dokumentu Po setmění, odpovídal nejen na otázky týkající se nejstrašidelnějších míst u nás

„I přes klidnou atmosféru se na nich děly zajímavé věci, nad kterými asi ještě budeme nějakou dobu přemýšlet.“

Nezávislá filmová a produkční skupina z Olomouce GEORGE vision má na svém kontě již několik úspěšných projektů (Vesničani, Půjdem dál, Na život!). Sehraný tým se rozhodl připravit si pro nás letos něco nového, a to dokument Po setmění mapující pět nejstrašidelnějších míst České republiky. Při této příležitosti jsme vyzpovídali režiséra, kameramana, producenta a výkonného ředitele GEORGE vision Jiřího Slečku. Ten nám nejen prozradil, jaký je rozdíl v tom, natáčet dokument a snímek založený na fikci, ale i které z tajemných míst na něho nejvíce zapůsobilo.

 

Červený koberec: Loni v prosinci jste do kin uvedl krimi film NA ŽIVOT! a letos divákům představíte celovečerní dokument Po setmění. Na co se mohou diváci v prosinci v kinech těšit?

Jiří Slečka: Během srpna jsme se vydali na nejstrašidelnější místa České republiky. Hlavním záměrem filmu je ukázat místa taková, jaká ve skutečnosti jsou. Hledali jsme na nich různé zajímavé věci a příčiny, díky kterým je lidé nazývají jako nejstrašidelnější. Na hradě Houska jsme dokonce přespali. Diváci se mohou těšit právě na to, co jsme na těchto místech našli a natočili. Také uvidí, jak to vypadá, když se pár lidí vydá na místa opředená tolika mýty a jak je to poznamená. 

Červený koberec: Co Vás inspirovalo pustit se do zpracování tohoto tématu a žánru?

Jiří Slečka: Už dlouho mě zajímalo nadpřirozeno a pověry o nejrůznějších tajemných místech. Před rokem jsem na internetu objevil článek o nejstrašidelnějších místech v České republice. V tu chvíli mě napadlo natočit o něčem podobném film. Sestavil jsem vlastní žebříček, který obsahoval jak místa z článku, tak místa, o kterých jsem již dlouho slyšel, a dlouho se o nich spekulovalo jako o místech s výskytem paranormálních jevů. Na tyto místa jsme jeli s tím, že nevíme, zda něco jako okolní svět existuje a snažili jsme se místa zachytit reálně taková, jaká doopravdy jsou.

Červený koberec: Jak moc je rozdílná práce na fiktivním příběhu (NA ŽIVOT!) a snímku založeném na skutečnosti (Po setmění)? Co je těžší?

Jiří Slečka: Rozdíl je hlavně v délce samotného natáčení. Zatímco film Na život! jsme točili několik týdnů včetně dotáček, Po setmění jsme natočili za jeden týden. Do natáčení dokumentu jsem se snažil oproti hranému filmu na místě zasahovat jen minimálně. Ta pravá režie přitom začala až ve střižně, kde jsem začal vytvářet celý příběh filmu. 

Červený koberec: S tvůrčím týmem jste musel osobně navštívit všech pět nejstrašidelnějších míst České republiky. Jak jste se na jednotlivých místech cítil a které na Vás nejvíce zapůsobilo?

Jiří Slečka: Když jsem se s týmem na tyto místa vydal, nevěděl jsem, co mám od nich čekat. Spousta článků na internetu si totiž protiřečí. Někteří píšou o tom, jak jsou místa strašidelná a jak negativně na ně působí, jiní zase, že na místech nic není a že se není ani čeho bát. Já osobně jsem na většině místech cítil až na pár okamžiků klid a specifickou atmosféru, která mě provázela celým týdnem. Nejzajímavější pro mě byl hřbitov v Bohnicích a hrad Houska, kterým ve filmu věnujeme největší část. I přes klidnou atmosféru se na nich děly zajímavé věci, nad kterými asi ještě budeme nějakou dobu přemýšlet.

Červený koberec: Celovečerní dokument Po setmění obsahuje i rozhovory s místními. Chtěli ve filmu vystupovat nebo se styděli stoupnout si před kameru?

Jiří Slečka: Původně mělo jít o dokument čistě o nejstrašidelnějších místech. Už během domlouvání natáčení se ale naskytla příležitost udělat rozhovor s jednou ze stálých průvodkyň Jihlavského podzemí paní Zimolovou. Po tomto uskutečněném rozhovoru jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí nejen o samotném podzemí, ale i o tom, jak je s tímto místem doslova spjatá. Myšlenka, že film začne dokumentovat i lidi, kteří s těmito místy žijí, se tedy zrodila právě díky tomuto rozhovoru. Stejně tedy proběhl i rozhovor s kastelánem hradu Miroslavem Konopáskem, nebo správcem hřbitova Jiřím Vítkem. Posledním člověkem, který tento film velmi obohatil je tehdejší brigádnice, která na Housce provázela, Anastázie Kolínská. Nabídli jsme jí strávit s námi noc na hradě z trochu jiného pohledu, než na který je zvyklá a ona souhlasila. :-)

Červený koberec: Práce na filmu není pouze o tom ho natočit, ale i dlouhá postprodukce. Jak dlouho celkově snímek Po setmění vznikal?

Jiří Slečka: Práce na filmu začala již během února, kdy jsme pořád promítali film Na život! s besedami po dalších kinech. V té době se zrodila myšlenka. Následovalo dlouhé domlouvání natáčení, chystání natáčecího plánu a shánění financí, nakonec se všechno stihlo a v srpnu jsme mohli vyjet. Po natočení začala nekonečná a nepřetržitá práce na postprodukci. Celý film tedy vznikl za necelý rok.

Červený koberec: Slavnostní premiéra dokumentu proběhne 3. prosince 2016 v kině Metropol v Olomouci. Je ještě možné tuto projekci navštívit?

Jiří Slečka: Ano, vstupenek je dost a měli by být k mání i na místě. Pokud ale diváci chtějí ty nejlepší místa a nečekat ve frontě, můžou si je zakoupit na pokladně kina v předstihu kdykoliv v otevírací době. Prodej je i na webu www.kinometropol.cz, kde se dá lístek až tři dny předem zarezervovat.

Červený koberec: Kde jinde budeme mít možnost Po setmění vidět? Plánujete se snímkem navštívit i filmové festivaly?

Jiří Slečka: Od ledna příštího roku plánujeme projekce po dalších kinech, se kterými už tato představení i s besedami domlouváme.  Vše dáme včas vědět na náš Facebook a web. O festivalech se právě domlouváme s týmem, snad něco vyjde.

(foto: GEORGE vision, archiv Jiří Slečka)