Recenze: Příšerky pod hladinou / Deep

Příšerné příšerky.
 
 
 
V daleké budoucnosti zničí lidé planetu Zemi a jediné co na ní zůstane je voda, která teď pokrývá celý její povrch. Všechny památky a města jsou teď pod vodou. Jediní, kdo přežívají v bezpečném úkrytu, je Krakenova kolonie spolu s jeho neposedným vnukem Deepem. Ten nemá stání a chce objevit vnější svět, to však přinese jen potíže a málem zánik jejich kolonie. A tak chobotničce Deepovi a jeho dvěma kamarádům krevetě a mořskému ďasovi nezbývá než se ponořit hluboko do moře a najít pomoc.

Tvůrci se snažili o rádoby veselý dětský animovaný snímek s roztomilými hrdiny, ale bohužel se jim to moc nepovedlo.Příšerky pod hladinou jsou dílem španělského režiséra Julia Sotoa Gurpida, který se, jak se zdá, snažil vytvořit levný remake na motivy Hledá se Nemo. Příběh, který vznikl ve španělsko-belgicko-americké koprodukci, je sám o sobě nic neříkající a nezáživný. Že jde znovu o příběh odehrávající se v hlubinách moře, by ani tolik nevadilo, kdyby to bylo o něčem. Tvůrci se snažili o rádoby veselý dětský animovaný snímek s roztomilými hrdiny, ale bohužel se jim to moc nepovedlo.

Na úkor toho je nutno zmínit, že jde sice o dětský animák, ale některé scény tomu moc nenasvědčují. Ve snímku se chvílemi objevují takřka úchylné a nevhodné momenty.  Jako příklad lze uvést flirtování postarší „upíří chobotnice“ s rybičkou (ďas mořský) v pubertálním věku. Dalším příkladem může být očividně nadržený hlavní hrdina, který kamsi zmizí se svojí družkou dělat… co? Příkladů se ve filmu najde víc, i když jde o příběh pro děti, které si toho třeba ani nevšimnou nebo jim to nemusí dojít, tak se stejně nezdá vhodné dávat sem scény s takovým podtextem.

K tomu se vážou i veskrz ne moc sympatické postavy, které nedávají dětem ten správný příklad. Hlavní hrdina Deep si v zásadě dělá, co se mu zachce, nedbá na následky, je nezodpovědný, bezohledný a počítá s tím, že ho někdo zachrání, že to nějak dopadne. Sami protagonisté spíš, než aby divákům přiblížili příběh, jim lezou na nervy svým chováním. Ani záporné postavy tomu nepomáhají, jsou jen hloupí a vlastně nic neumí a příběhu navíc nic nepřinášejí.

Infantilní humor, nudná zápletka, nesympatické postavy, i tak se dají Příšerky pod hladinou shrnout. Když vám devadesáti minutová stopáž přijde jako věčnost, není něco v pořádku. Ano, jde o film pro děti a jako takový se nutně nemusí líbit dospělému publiku, ale v tomhle případě jde zrovna o příklad, který není vhodný ani pro děti. Je to animovaný film, takže heslo „nehledat v tom logiku“ je tu na místě, ale některé věci jako láva či elektřina v moři jsou opravdu zcestné a děti spíš zmatou. Ani hrdinové nedávají dětem ten správný příklad, který se od nich očekává. Co se týče animace, která je v takovém filmu docela důležitá, tak ani ta moc nenadchne. Člověk má pocit, jako by sledoval lacinější verzi snímků Hledá se Nemo nebo Příběh žraloka, ale ve stejné kvalitě, což vzhledem k dnešní moderní stále se vyvíjející technologii, působí trochu zvláštně. Jediným plusem mohou být relativně vtipná hudební čísla (zvláště to krevety a kraba), která trochu oživí děj. Je nutné zmínit i český dabing v podání Genzera, Suchánka a spol., který se docela povedl. V závěru se nedá hovořit o úspěšném snímku.
 
 

Apokalyptický New York pod mořem.

Lekačka na každém kroku.

Kreveta a krab, láska nezná meze.