Recenze: Dunkerk / Dunkirk

Vojenská katastrofa, úspěšná záchranná mise.
 
 
 
Dunkerk vypráví skutečné události, které se odehrály mezi 26. květnem a 4. červnem 1940 na stejnojmenném místě. Právě zuří druhá světová válka a statisíce britských vojáků uvízly pod německým obklíčením na francouzském pobřeží. Na svoji rodnou zemi mohou dohlédnout pouhým okem, je hned naproti, a přesto tak daleko. Ve stejné chvíli se v oblacích odehrává souboj na život a na smrt, britské letky se snaží srazit nepřátele, kteří usilovně bombardují jejich vojáky a znemožňují jim tak návrat domů. V tu samou dobu dostávají signál britští civilisté, vyplouvají ve svých loďkách na širé moře, směr Francie, je čas zachránit své muže. Když se nemůžou dostat domů, tak přijede domov za nimi.

Strůjcem tohoto díla není nikdo jiný než Christopher Nolan (Počátek, Interstellar, trilogie Batman a další). Tento režisér a scénárista má svůj styl, který nemusí každému sednout. I když by se dalo říct, že je jeho primárním žánrem sci-fi, tak zde dokazuje, že umí natočit i poutavý válečný snímek. Nejde však o čisté drama, jak by se mohlo zdát. Dunkerk je přesně takový jako skutečná válka, syrový a plný akce, která nepřestává do poslední chvíle. Už od začátku se něco děje a až do závěrečného okamžiku tenze nepovoluje. Nolan udržuje diváky v neustálém napětí. Silným prvkem je i to, že rozdělil snímek na tři úhly pohledu, ze kterých ho publikum sleduje: pozemní vojsko na pláži, letectvo a námořnictvo. Každý z nich prožívá událost jinak a Nolan to dokázal všechno protnout do jednoho spojeného zážitku.

Nevšední zážitek z Dunkerku doplňuje stejně jedinečný hudební doprovod.Samozřejmě je válečnému dramatu obrovskou oporou i hvězdné obsazení. Začněme těmi, kdo nám zprostředkovávají dění na pevné zemi. Sem patří zejména Fionn Whitehead, zatím ne tolik známý britský herec, pro kterého je toto první velká role. Whitehead divákům představuje vyděšeného mladého vojáka, který udělá téměř cokoliv, aby si zachránil život. Mladý Brit přesvědčivě ztvárňuje emoce nevinného člověka vsazeného doprostřed války, je jedním z miliónů. Skrz jeho výkon tak mohou diváci pocítit hrůzy a traumata, která s sebou válka nesla. Přesuneme-li se o něco výš, tak zde je tím hlavním zprostředkovatelem Tom Hardy (Legendy zločinu), coby válečný pilot. Hardy nabízí obecenstvu nevšední podívanou. I když má skoro po celou dobu zakrytý obličej a moc toho nenamluví, tak pořád pozoruhodně ztělesňuje válečného pilota, jehož jediným cílem je sestřelit nepřítele a zachránit svoji armádu, nemyslí přitom vůbec na sebe a na to, že neví, kdy mu dojde palivo a zřítí se dolů. Hardy ukazuje, jak museli piloti myslet s chladnou a rozvážnou hlavou a jak obrovskou disciplínu to vyžadovalo. Posledním úhlem pohledu, ze kterého publikum sleduje příběh je dění na moři. Zde se setkáváme panem Dawsonem, jedním z mnoha britských civilistů, kteří vyslechli volání a nebojácně se vydali zachránit své vojáky. Toho ztvárnil Mark Rylance (Most špiónů). V jeho podání vidí diváci odhodlaného muže, který se nebál něco udělat, nějak zakročit. Rylancův výkon je autentický a představuje někoho, s kým se mohou diváci jistým způsobem ztotožnit. V dalších rolích se objevili například Cillian Murphy (Anthropoid) coby traumatizovaný pilot, Kenneth Branagh (Harry Potter a Tajemná komnata) v roli velitele námořnictva, James D’Arcy (Atlas mraků) coby kolonel pozemního vojska, či zpěvák Harry Styles jako mladý zklamaný voják a mnozí další.

Nevšední zážitek z Dunkerku doplňuje stejně jedinečný hudební doprovod, který pro snímek složil Hans Zimmer. Tento Oscarový skladatel spolupracoval s Nolanem již na několika snímcích (Temný rytíř, Počátek ad.), a tak je vidno, že si oba muži rozumí a vědí, co od druhého očekávat. Zimmerovy skladby skvěle dokreslují celkovou atmosféru, snímkem se jako hlavní téma nese dunivá či tikající jakoby ohlušující znělka, která vzbuzuje dojem, jako bychom byli přímo v samém centru dění. A i když se tento podivný zvuk, který Zimmer vytvořil pomocí Nolanových kapesních hodinek, může ze začátku zdát poněkud nepříjemný a iritující, tak je postupem času lehké si na něj zvyknout. Zimmer tak prolíná svůj hudební doprovod s výstřely a neustálou bitevní vřavou a stupňuje tak ještě více celkové napětí.

Dunkerk nabízí neobvyklou podívanou inspirovanou skutečnými událostmi. Je až skoro neuvěřitelné, že se něco takového doopravdy odehrálo. I když si ze začátku můžeme říkat, co to je sakra za film a můžeme se z něj cítit lehce nesví, tak postupem času tomuto dílu propadneme a naprosto se ponoříme do příběhu, ve kterém se pořád něco děje. Postavy se ani na chvíli nezastavují a stejně jako ony, nemáme čas si na chvíli oddechnout, protože vzápětí přichází další rána. I výkony všech herců jsou neúprosné, skrze jejich postavy pociťujeme všechno, co zažívají. Důležitý je i formát, ve kterém je film natočen, roztřesené záběry dodávají na celkové autentičnosti snímku. Posledním článkem doplňujícím výsledný dojem je hudební doprovod, který hrubě útočí na lidské smysly. A Zimmer tak opět dokazuje, že je nekorunovaným králem filmových skladatelů. Nolan připravil strhující filmový zážitek, který však nemusí být stravitelný pro každého, i to je nutno podotknout.
 
 

Čekání na spásu, zachránit je může už snad jen zázrak.

Ti Němci už začínají být pěkně otravní…

Rekreační loďka na vlnách války.