Recenze: Jmenuji se Hladový Bizon
Věřím, že Bůh mě nepřipraví o zbytky sluchu, které mám.
Dokumentární snímek Pavla Jurdy, který měl premiéru loni v Jihlavě, si probil cestu i do našich kin. Jan Pavlíček si říká Hladový Bizon a je velkým fanouškem amerických indiánů. Také je od narození slepý a postupně ztrácí i sluch. Když mu navažský medicinman Blackhorse nabídne ozdravný rituál, vydává se se svou ženou Zuzanou za velkou louži, aby se setkal s opravdovými indiány. Jenže ti nejsou přesně takoví, jako v příbězích Karla Maye a Jenda si musí srovnat realitu s představami.
Dokument o Hladovém Bizonovi měl vůbec původně být dokumentem o Hieronymu Lormovi, vynálezci dotykové abecedy pro hluchoslepé. Když se ale režisér Pavel Jurda setkal s Janem Pavlíčkem, nemohl jinak než natočit film právě o něm. Dokument tak vznikal celých pět let i proto, že po dvou letech natáčení se Hladový Bizon oženil a změnila se jeho osobnost. I proto není snímek jen o něm, ale i o jeho ženě Zuzaně. Oni oba dohromady tvoří neuvěřitelně pozitivní dvojici, která celý snímek povznáší na veselejší úroveň.
Hladový Bizon si přeje, aby se u filmu o něm diváci zasmáli.Hladový Bizon si přeje, aby se u filmu o něm diváci zasmáli. To ale zpočátku není vůbec jednoduché. Když se díváme na snímek o muži, který si ze svého postižení vůbec nic nedělá, jsme ohromeni. Ale zároveň znechuceni tím, jak na něj ostatní ve filmu zle zahlížejí. Třeba žena, která vykřikne, že Jenda praští její dítě slepeckou holí. Nebo skupina indiánů, která na Bizona hledí s opovržením, když pro ně tančí rituální tanec a zpívá. Je to skoro bolestivé vědět, že mi to vidíme, ale pan Pavlíček ne, a právě on na to má právo.
Zajímavým a podstatným prvkem snímku je víra. Jak Bizon, tak i Zuzka jsou silně věřící lidé a my tak máme možnost nahlédnout do života lidí, kterým nebylo dopřáno vše, ale oni se přesto obracejí na Boha v dobré víře a s nadějí. Oba se navíc před kamerou chovají velmi přirozeně, takže celý film navozuje pocit domácího videa. Hladový Bizon se pak podílel i na hudbě ke snímku. Celkově vlastně ani nezáleží na dějové lince, jde o to, abychom nahlédli do života nevidomých. K tomu přispívá i tzv. audio popis, který umožňuje nevidomým chodit do kina a pro nás je to zajímavá zkušenost.
Po zhlédnutí tohoto filmu není lehké se rozhodnout, jak se ohledně něj cítíme. Bezpochyby se pyšní originalitou, jak mezi celovečerními filmy, tak mezi dokumenty. Hladový Bizon je velmi zvláštní a nevšední zážitek, je ale dobře zvláštní nebo ne? Někomu bude připadat krutý, někdo usoudí, že je to milý a veselý snímek, co ale skutečně zvedá hodnocení Hladového Bizona je sám Hladový Bizon, protože pan Pavlíček je neobyčejně charismatický a pozitivní člověk a v podstatě není možné, aby v každém nezanechal hluboký dojem.
Jedu si tu v bledě modrým trabantu.
Trocha přirozeného opálení nám neuškodí.
Kam mě to vedete pane indiáne?
Jmenuji se Hladový Bizon
Po zhlédnutí tohoto filmu není lehké se rozhodnout, jak se ohledně něj cítíme. Bezpochyby se pyšní originalitou, jak mezi celovečerními filmy, tak mezi dokumenty. Hladový Bizon je velmi zvláštní a nevšední zážitek, je ale dobře zvláštní nebo ne? Někomu bude připadat krutý, někdo usoudí, že je to milý a veselý snímek, co ale skutečně zvedá hodnocení Hladového Bizona je sám Hladový Bizon, protože pan Pavlíček je neobyčejně charismatický a pozitivní člověk a v podstatě není možné, aby v každém nezanechal hluboký dojem.
- Hodnocení