Noe (2014)
Premiéra v ČR: 27. 3. 2014 (CinemArt)
Synopse: Konec světa právě začíná
Svět už zachránila řada hrdinů, ale on byl první. Noe.
Režisér Darren Aronofsky, tvůrce Černé labutě a dalších výjimečných filmů stvořil výpravné katastrofické drama, které vám odvypráví jednu z nejstarších legend lidstva tak, jak jste ji asi ještě neslyšeli. „Ten příběh vypráví o konci světa a o druhé nejslavnější lodi v historii, hned po Titaniku, proto nechápu, že ho ještě nikdo nenatočil jako klasický celovečerní film,“ říká režisér Aronofsky, který je Noem posedlý, protože už jako třináctiletý vyhrál prestižní recitační soutěž s vlastní básničkou na téma „Potopa světa viděná Noemovýma očima“.
Zneklidňující vidina smrtící záplavy pronásleduje Noema (Russell Crowe) ve snách čím dál častěji. Tu i další podivná znamení mu pomůže rozluštit moudrý Metuzalém (Anthony Hopkins). Země se ocitla na kraji propasti, kam ji zavlekla lidská rasa. Nejvyšší se rozhodl pro kompletní restart v podobě gigantické potopy a pro obnovu člověčího druhu si vybral právě Noema a jeho početnou rodinu. A protože Noe ví, že zkáza přijde s vodou, začne stavět archu, obří loď, na níž by se on i jeho rodina zachránili. Během stavby se musí potýkat nejen s nedostatkem času, vlastními pochybami, obavami svých blízkých, ale i s otevřenou nenávistí soukmenovců v čele s krutým potomkem slavného bratrovraha Kaina (Ray Winstone). Kromě toho musí na plavbu přizvat i zástupce všech živočišných druhů, aby život na „nové“ Zemi mohl být úplný. Největší katastrofa v dějinách planety v tu chvíli může začít.
Režisér Aronofsky varuje, že Noe v jeho podání nebude klasická biblická adaptace, jakou jsme zvyklí vídat na Vánoce či Velikonoce v televizi, ale plnokrevné dobrodružné katastrofické drama s nejednoznačným hrdinou, kterému Russell Crowe dodá patřičnou razanci. Ten si ve filmu navíc zopakuje manželství s Jennifer Connelly. V Čisté duši z toho soužití vzešly čtyři Oscaři…
Recenze:
Výprava a zvláštní efekty jakoby se snažily o propojení různých ér kinematografie a výsledkem je něco mezi příjemným retrem a zfetovaným Karlem Zemanem. Za celkem příjemný a vizuálně neotřelý nápad mohou být považováni ohromní andělé uvěznění v kamenných tělech, ale menší rozpaky by mohly vyvolat záběry z Edenu, Noemovy vize i zrychlené ukázky stvoření a přeměny světa. Faux-paus jsou možná nejvíc znát na záběrech jinak realistických objektů, tj. zvířat, ať už v momentech nástupu do archy nebo letu slavné závěrečné holubice.
(photo&video: Paramount Pictures)