Violette (2013)
Premiéra v ČR: 26. 2. 2015 (Film Europe)
Synopse: „Její tvorba byla odvážná a stala se inspirací pro mnoho generací spisovatelů.”
Francouzský režisér, scénárista a herec Martin Provost se zapsal do hlubšího povědomí diváků svým v pořadí třetím filmem Séraphine. Příběh nevinné, čisté a upřímné dívky, která se díky svému výjimečnému talentu dostane do víru „velkého světa“, který ji pomalu ale jistě začne pohlcovat, je až znepokojivým odrazem života Violette Leducové. Jakoby Séraphine a Violette byly sestry.
Violette Leducová se narodila na počátku minulého století jako nemanželské dítě. Dívka, která celé dětství trpěla nízkým sebevědomím, se utíkala do světa literatury, který jí skýtal jistou útěchu a možnost seberealizace. V poválečném Saint-Germaindes-Prés potkává Violette Simone de Beauviorovou, slavnou spisovatelku a feministickou ikonu, ke které Violette zahoří, žel, neopětovanou láskou. Nicméně díky Simone a podpoře Maurice Sachse se z nemilované a přehlížené dívky stává uznávaná a obdivovaná spisovatelka, jež ovlivnila další generace autorů. Violettina autobiografie La Bâtarde (1964) se pak stala doslova bestsellerem.
Nadšené kritiky filmu Violette nešetří chválou pro Emmanuelle Devosovou, která dodala hlavní postavě upřímnost, otevřenost a bezbřehé charisma. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Haifě byl snímek oceněn cenou Zvláštního uznání a na Cinemanii získal Cenu diváků.
Recenze:
Narodit se jako nemanželské dítě na začátku minulého století nebyla zrovna výhra, a k tomu vědět, že nechtěné, to může značně pošramotit sebeúctu. Některé scény jsou toho jen důkazem a divákovi je trapně i za Violette. Ona taková ale údajně byla i ve skutečnosti, a nejen to, Emmanuelle Devos se skutečné Violette Leduc svým způsobem i podobá a svou roli ztvárnila na jedničku. Věříme ji její nízké sebevědomí a pochybnosti o vlastní kráse, způsobené pocitem bezcennosti, který si od dětství vybudovala. Můžeme vytknout snad jen příliš mnoho úzkých záběrů na Violette v „mezičasech“, kdy přemýšlí, čeká nebo je nervózní, které ale nejsou třeba k tomu, abychom zjistili, jak se asi cítí nebo si představili, co si myslí. Z děje je to jasné a film by tak byl o něco svižnějším a nepůsobil by zbytečně nataženým dojmem.
(photo&video: TS Productions)
Video
Galerie
